- Velikonoční ostrov
- Co je Velikonoční ostrov?
- Co je moai?
- Co je ahu?
- Proč byly sochy moai postaveny?
- Kde leží Velikonoční ostrov?
- Co je Rapa Nui?
- Proč se ostrovu říká „Velikonoční ostrov“?
- Jakými jazyky se tu mluví?
- Ke kterému území Velikonoční ostrov patří?
- Co je ptačí muž?
- Jak byla podepsána smlouva o připojení?
- Kdy se tam vydat?
- Jaké je tu podnebí?
- Jaké oblečení si vzít?
- Kolik má ostrov obyvatel?
- Vstupenka do národního parku
- Společnost
Velikonoční ostrov
Co je Velikonoční ostrov?
Velikonoční ostrov
je jméno, které v roce 1722 dal polynéskému ostrovu Rapa Nui nizozemský mořeplavec Jacob Roggeveen. Je to malý ostrov v Tichém oceánu, proslulý obrovskými sochami moai. Často se o něm říká, že je to nejodlehlejší místo na světě.
Co je moai?
Druh obrovské sochy, kterých Rapanujci vytvořili stovky přibližně v letech 1400–1700 n. l. – často stojí na plošinách ahu. Právě jimi je Velikonoční ostrov proslulý především. Více se dočtete v oddílu o sochách moai.
Co je ahu?
Obdélníkové kamenné hrobky, na nichž často stály sochy moai. Více se dočtete v oddílu o sochách moai.
Proč byly sochy moai postaveny?
Na počest zesnulých vůdců a významných osob. Více se dočtete v oddílu o sochách moai.
Kde leží Velikonoční ostrov?
3 500 km západně od Jižní Ameriky, v Tichém oceánu. Tvoří jihovýchodní cíp „polynéského trojúhelníku“, jehož dalšími vrcholy jsou Havaj na severu a Nový Zéland na jihozápadě.
Proč se ostrovu říká „Velikonoční ostrov“?
Na Velikonoční neděli roku 1722 se na ostrově vylodil nizozemský mořeplavec a rozhodl se, že ho okolní svět bude znát jako „Velikonoční ostrov“.
Jakými jazyky se tu mluví?
Všichni dobře mluví a rozumějí španělsky. Rapanujštinu dobře ovládá většina starších obyvatel, ale lidé narození v 70. letech nebo později často dávají přednost španělštině. Anglicky mluví hlavně ti, kdo pracují v cestovním ruchu, jinak jen málokdo.
Jak byla podepsána smlouva o připojení?
Žádná smlouva se nepodepisovala, šlo jen o symbolický akt. V roce 1888 byli Rapanujci v důsledku otrokářských nájezdů téměř vyhubeni a Chile jim za přenechání země nabídlo ochranu. Vládnoucí král Atamu Tekena vzal do jedné ruky hlínu a do druhé trávu. Chilským zástupcům dal trávu, čímž jim dovolil na ostrově zůstat, ale hlínu si ponechal, což znamenalo, že země bude vždy patřit Rapanujcům. Chilanům se dodnes říká „mauku“, což je rapanujské slovo pro „trávu“.
Kdy se tam vydat?
Hlavní sezóna je v létě (prosinec–únor), kdy méně prší. Vrcholem jsou první dva únorové týdny, kdy se koná festival Tapati Rapa Nui. Chcete-li si v tomto termínu vybrat hotel podle svého, měli byste rezervovat rok předem.
Poskytovatelé turistických služeb fungují celý rok. Kdo jede na Velikonoční ostrov odpočívat a válet se na pláži, jezdí hlavně v létě. Kdo přijíždí kvůli archeologii, jezdí kdykoli během roku. V zimě je třeba počítat s častějším deštěm, krajina je však zelená a na ostrově není tolik lidí. Přečtěte si více o podnebí Velikonočního ostrova.
Některé hotely mají sice stejné ceny po celý rok, mnohé si však účtují víc v hlavní sezóně, za kterou často považují listopad–duben. Proto je často těžší sehnat pokoj na konci října, kdy už se blíží léto, ale stále platí mimosezónní ceny.
V prosinci nastává uprostřed hlavní sezóny krátký útlum, takže v tomto měsíci bývají pokoje často k dispozici.
Jaké je tu podnebí?
Subtropické. V létě (prosinec–únor) kolem 27º C a v zimě (červen–srpen) kolem 18º C s častějšími srážkami. Více se dočtete v oddílu podnebí Velikonočního ostrova.
Jaké oblečení si vzít?
V letních měsících (prosinec–únor) se nosí převážně šortky a trička s krátkým rukávem. Ve zbytku roku se doporučují košile či trička s dlouhým rukávem, dlouhé kalhoty a bunda. Vždy byste měli být připraveni na déšť – i v létě, přestože tehdy obvykle neprší.
Vstupenka do národního parku
Co je vstupenka do národního parku
?
Chile prohlásilo archeologicky významné lokality Velikonočního ostrova za národní park, aby je ochránilo. Pro vstup na kteroukoli archeologickou lokalitu Velikonočního ostrova musí návštěvníci předložit vstupenku do parku. Dvě z nejzajímavějších lokalit (Rano Raraku a Orongo) lze s jednou vstupenkou navštívit jen jednou. Vstupenka stojí 72 000 CLP pro cizince a 20 000 CLP pro chilské občany a platí 10 dní od návštěvy první lokality. Prodává se online na webu správy parku Ma'u Henua a na centrálním trhu v Hanga Roa.
Kolik dní vstupenka platí?
Standardní vstupenka platí 10 po sobě jdoucích dní od prvního použití, podle pravidel Ma'u Henua však během této doby smíte na Rano Raraku a do Orongo vstoupit vždy jen jednou. Případné změny si ověřte na oficiálním webu parku.
Na co se vstupné používá?
Výnos podporuje Ma'u Henua při ochraně archeologických památek, výplatě strážců parku, zlepšování infrastruktury pro návštěvníky a financování potřeb komunity spojených s národním parkem – nejde o obecnou „turistickou daň“ pro jiné účely na ostrově.
Kolik vstupné stojí?
Níže uvedené částky jsou příklady v CLP z nedávných oznámení parku; ceny se mění – před cestou si je vždy ověřte na rapanuinationalpark.com.
| Chilští občané | 20 000 CLP |
|---|---|
| Všichni ostatní | 72 000 CLP |
Společnost
Je Velikonoční ostrov bezpečný?
Těžko si představit bezpečnější místo než Velikonoční ostrov. O tom, že by se turisté stali obětí násilného trestného činu, jako je loupež, znásilnění nebo vražda, nikdo neslyšel. Pokud sami nevyhledáváte potíže, můžete se v noci procházet sami a nemusíte se o svou bezpečnost obávat.
Co se ovšem stává, jsou krádeže, když necháte cennosti ležet na očích. Nenechávejte peníze, fotoaparát ani počítač volně v hotelovém pokoji. Pokud na pokoji nemáte trezor, požádejte o něj v hotelu, nebo noste cennosti s sebou.
Jaká se tu používá měna?
Oficiální měnou je chilské peso (CLP).
1 USD ≈ 500 CLP
Ve většině obchodů se přijímají i americké dolary, obvykle však vyjdete lépe, když si peníze směníte na CLP.
Jsou tu bankomaty?
Na Velikonočním ostrově jsou dva bankomaty, které přijímají běžné platební karty.
Jsou tu směnárny?
Ano. Peníze lze směnit na různých místech, nejlepší kurz však nabízí čerpací stanice Puna Vai na horním konci hlavní ulice Atamu Tekena.
Kolik peněz si vzít s sebou?
Jídlo v restauraci vás může vyjít na 15 000 CLP – 30 000 CLP. Jsou tu i menší bistra, kde se nasytíte za 5 000 CLP. Připočtěte pár tisíc na taxi, zmrzlinu a další drobné výdaje. S 15 000 CLP – 50 000 CLP na den (podle toho, kde jíte) byste měli vystačit.
Pokud si budete půjčovat vozidlo, musíte to zahrnout do rozpočtu. Vždy je nutné mít příslušné řidičské oprávnění. Přibližné denní náklady jsou následující:
| Auto | 45 000 CLP |
| Motocross 125 cm³ | 30 000 CLP |
| Horské kolo | 15 000 CLP |
Mohu si nabít notebook/mobil?
Napětí je asi 220 V. Nabíječky obvykle mají vestavěný transformátor (110 V – 240 V), možná si ale budete muset koupit jednoduchý adaptér na chilské zásuvky. Často je lze koupit v obchodech „Hare PC“ nebo „Kanina“.
Mohu pít vodu z kohoutku?
Obvykle ano. Voda z kohoutku na Rapa Nui má vysoký obsah minerálů, a pokud na to nejste zvyklí a máte velmi citlivý žaludek, může být dobré kupovat balenou vodu. Někdo může cítit lehce slanou chuť a občas je znát i chlór používaný k dezinfekci.
Může se stát (i když to není časté), že se kvůli údržbě na čas zastaví dodávka vody. Vyskytlo se několik případů, kdy lidé po obnovení dodávky dostali žaludeční potíže.