Významné osobnosti

Seznamte se s historickými postavami i významnými současníky spojenými s Velikonočním ostrovem.

Don Felipe González

Španělský mořeplavec Don Felipe González velel lodi San Lorenzo a fregatě Santa Rosalia, když v roce 1770 připluly k Rapa Nui. Šlo teprve o druhou návštěvu Evropanů na ostrově.

Ostrov zabral ve jménu španělského krále San Carlose. Na několika starých mapách se tento ostrov nazývá Isla de San Carlos.

Více se dočtete v lodních denících z plavby Dona Felipa Gonzáleze k Velikonočnímu ostrovu.

↑

Edward Davis

Kapitán Edward Davis (nebo David) byl anglický bukanýr čili pirát, který byl možná prvním objevitelem Rapa Nui. Jeho posádka zahlédla ostrov z lodi Bachelor's Delight v roce 1687, na ostrově se však nikdy nevylodila. Kapitán Davis a jeho kronikář Lionel Wafer popsali nízký písečný ostrov. Na Rapa Nui přitom prakticky žádný písek není, z dálky však může ostrov v létě díky suché trávě působit jako písečný.

První i druhý evropský mořeplavec, který se na Rapa Nui vylodil (Jacob Roggeveen a Don Felipe González), se při hledání Rapa Nui řídili údaji Edwarda Davise, jak se lze dočíst v jejich lodních denících. Oba ostrov označovali jako Davidovu/Davisovu zemi nebo Davidův/Davisův ostrov. Třetí návštěvník, kapitán James Cook, ostrov nazýval jak Velikonočním ostrovem, tak Davisovou zemí.

↑

Eugenio Eyraud

Eugenio Eyraud byl prvním cizincem, který žil mezi Rapanujci. Narodil se v roce 1820 ve Francii (Saint-Bonnet). Když mu bylo 9 let, zemřel mu otec a matka musela s velkým sebezapřením vychovat 6 dětí. Eugenio se se svým nejstarším bratrem vyučil mechanikem a zámečníkem. Později potkal jednoho Argentince, který ho pozval, aby pracoval pro jeho firmu. Rozloučil se s matkou a slíbil jí, že se brzy vrátí s penězi, aby rodině pomohl.

Když v roce 1848 dorazil do Buenos Aires, zjistil, že žádná taková práce neexistuje, a aby se uživil, musel pracovat jako číšník v hotelu, dokud nemohl odcestovat do Chile. V Copiapó si otevřel dílnu a díky své spolehlivosti a poctivosti brzy získal zákazníky i výbornou finanční situaci. V roce 1854 potkal dva kněze, kteří mluvili francouzsky; pozval je k sobě a od nich se dozvěděl, že v Polynésii působí misie. Tehdy pocítil Boží povolání podílet se na této misi. Prodal dílnu a odešel do Valparaísa, aby se připravil na kněžství. Věděl však, že jeho rodina ve Francii má vážné finanční potíže, a tak musel odcestovat tam, aby dodržel slib, že rodině pomůže. O osm let později (v roce 1862), když vyřešil finanční problémy rodiny, se Eugenio Eyraud vrátil do Valparaísa. Tam se dozvěděl o zločinech, jichž se na Velikonočním ostrově dopouštěli otrokáři a jejich lodě. Tehdy se z celého srdce rozhodl těm nešťastným ostrovanům pomoci. Získal povolení přerušit rok noviciátu a osobně prověřit skutečnou situaci ostrovanů. V roce 1863 se nalodil na Tahiti.

Na Velikonoční ostrov dorazil 2. ledna 1864 a zůstal tam devět měsíců. Napsal dlouhý dopis o tom, co na Rapa Nui zažil.

Po návratu do Valparaísa pokračoval v noviciátu a složil řeholní sliby. V roce 1865 se nalodil na Tahiti a vrátil se na Velikonoční ostrov, kam dorazil spolu s otcem Hipolitem Rousselem 23. března 1866. Dva roky pracoval jen na tom, aby misie získala alespoň skromnou stavební podobu. Kvůli útrapám, které zažil během svého prvního devítiměsíčního pobytu na ostrově, se jeho chatrné zdraví už nedokázalo zotavit. Zemřel na tuberkulózu 19. srpna 1868, šťastný, že každý ostrovan byl pokřtěn.

↑

Hotu Matu'a

Hotu Matu'a byl prvním králem Velikonočního ostrova a žil zhruba před tisíci lety.

Legendy vyprávějí o jakémsi chaosu, který zachvátil jejich původní domov, ostrov Hiva. Haumaka, velekněz krále Hotu Matu'a, má ve spánku vidění o nedotčené zemi a Hotu Matu'a se rozhodne se svým lidem přesídlit tam.

Po příjezdu na Rapa Nui se král vylodí na pláži Anakena, a proto se tato zátoka nazývá také Haŋa Rau O Te 'Ariki – Králova zátoka.

↑

Jacob Roggeveen

Jacob Roggeveen byl prvním Evropanem, který navštívil Velikonoční ostrov, a to v roce 1722. K ostrovu připlul na Velikonoční neděli, a proto se rozhodl pojmenovat ho Velikonoční ostrov.

O návštěvě Velikonočního ostrova v roce 1722 se více dočtete v lodních denících z plavby Jacoba Roggeveena.

↑

James Cook

Kapitán James Cook vedl třetí evropskou výpravu, která vstoupila na Rapa Nui. Výprava připlula v roce 1774 se dvěma loděmi, Resolution a Adventure.

O plavbě k Rapa Nui v roce 1774 se můžete více dočíst v deníku Jamese Cooka.

↑

Robert a Nancy Weberovi

Tito dva američtí lingvisté žijí na Velikonočním ostrově od 80. let 20. století a mají velké zásluhy o rapanujskou komunitu a kulturu. Mezi jejich počiny patří například:

• Vytvoření pravopisné normy pro psaní rapanujštiny.
• Vytvoření řady šesti učebnic rapanujštiny.
• Překlad Bible do rapanujštiny. Projekt začal v 90. letech a nyní je v závěrečné fázi.

Dabing filmu Lucas do rapanujštiny

Po překladu Lukášova evangelia dostali Robert a Nancy Weberovi nápad nadabovat do rapanujštiny film Lucas, protože tato klasika ze 70. let se Lukášova evangelia drží velmi věrně – téměř verš po verši. Cílem bylo pomoci oživit rapanujštinu. Tím, že ukážou, že jazyk je dostatečně bohatý i na takový projekt, doufali, že Rapanujce motivují ke zdokonalování vlastního jazyka. Svou roli hrály i duchovní důvody – aby Rapanujci slyšeli biblické poselství ve svém vlastním jazyce.

V říjnu 2009 začali Nancy a Robert překládat scénář tohoto filmu, který trvá úctyhodné 4 hodiny a 20 minut. O šest měsíců později přijeli z mexické organizace Piedras Vivas technici Peter a Jamie Terrellovi, specializovaní na dabing filmů do jazyků domorodých menšin. Terrellovi věděli, jak nákladný dabing do rapanujštiny bude, a tak pracovali dobrovolně a bez nároku na honorář.

Veškerá práce byla neplacená. Měli jsme z toho jen výdaje, říká se smíchem Nancy. DVD s finální verzí se na ostrově prodávala jen za cenu výroby disků.

↑

Thor Heyerdahl

Thor Heyerdahl byl norský badatel, známý mimo jiné svými výpravami na Velikonoční ostrov v letech 1955–1956 a 1986. O své první výpravě na Rapa Nui napsal knihu Aku-Aku, která oslovila obrovské množství čtenářů. Mnoha lidem tak ostrov, v té době poměrně neznámý, dostal na mapu. Během obou výprav měl se svým týmem tábor na pláži Anakena. Právě sem před tisíci lety připlul první rapanujský král Hotu Matu'a, a Heyerdahl proto usoudil, že právě na Anakeně by se mělo najít mnoho důležitých klíčů k vyřešení některých záhad Velikonočního ostrova.

Thor Heyerdahl zahájil obnovu svržených soch moai, když v roce 1956 nechal na Anakeně vztyčit sochu na Ahu Ature Huke. Jako první také v roce 1986 prováděl experimenty s přepravou soch moai. Věřil v teorii chůze kolébáním.

Heyerdahlova teorie o osídlení Polynésie z východu

Plavba Kon-Tiki

Norský badatel podnikl několik výprav na polynéské ostrovy. Hlavním důvodem bylo hledání důkazů pro jeho teorii, že Polynésie byla osídlena z východu (z dnešní Latinské Ameriky), a ne ze západu (z jihovýchodní Asie). Podle jeho teorie se osadníci z latinskoamerického kontinentu dostali do Tichého oceánu díky Humboldtovu proudu. Tento proud vychází od Antarktidy, sleduje západní pobřeží latinskoamerického kontinentu a za Peru se stáčí do Tichého oceánu. Aby vědeckému světu dokázal, že taková plavba je možná, postavil vor a spolu se skupinou odvážných dobrodruhů nebojácně vyplul z Peru na Tichý oceán. Protože je nedoprovázela žádná moderní loď, byli by v případě jakékoli nouze ponecháni svému osudu. Po několika měsících na moři úspěšně dosáhli cíle, když se jejich vor roztříštil o útesy Francouzské Polynésie. Plavba byla natočena a v roce 1950 uvedena jako oceňovaný dokumentární film, nesoucí stejné jméno jako vor: Kon-Tiki.

Důkazy o kontaktu mezi Polynésií a Latinskou Amerikou

Mezi latinskoamerickým kontinentem a Polynésií existuje několik spojnic. Batáty, které rostou v celé Polynésii, nejsou asijskou plodinou – pocházejí z Latinské Ameriky. Slovo pro batáty v rapanujštině je kumara – úplně stejně jako v kečuánštině, původním jazyce Peru, kterým se mluvilo v Incké říši.

Další spojnicí jsou slepičí kosti nalezené na Rapa Nui, jejichž DNA dokonale odpovídá kostem slepice z jižního Chile, která snáší vejce s lehce modrým nádechem.

Získávání falešných soch z Velikonočního ostrova s inckými vlivy

Na Velikonočním ostrově Thor Heyerdahl pokračoval v hledání spojitostí mezi starou rapanujskou kulturou a největší soudobou latinskoamerickou civilizací – Inckou říší. Ukazoval Rapanujcům obrázky incického umění a ptal se, zda viděli něco podobného. Někteří Rapanujci pochopili, že by Thor Heyerdahl za takovou sochu dal cokoli, a tvrdili, že něco podobného viděli. Pak šli domů, vyřezali sochu podle obrázku a na pár dní ji zakopali do země, aby vypadala staře. Potom ji nechali v jeskyni, kam Heyerdahla zavedli, a prodali mu ji. Thor Heyerdahl pak tyto sochy předkládal jako argumenty pro svou teorii.

Zjevný původ v jihovýchodní Asii

Jazyk, zvyky i fyzický vzhled Rapanujců, stejně jako všech ostatních Polynésanů, lze snadno vysledovat až do jihovýchodní Asie. Mezi původními obyvateli Latinské Ameriky a Polynésany nejsou prakticky žádné podobnosti, což nám říká, že Polynésie byla ve skutečnosti osídlena ze západu.

Závěr

Thora Heyerdahla si ostrované vážili pro jeho dobré způsoby a vědci pro jeho odvahu a historický význam, ve své teorii o osídlení Polynésie z Latinské Ameriky se však mýlil. Batáty v Polynésii a chilské slepičí kosti jsou především dokladem neuvěřitelných navigačních schopností dávných Polynésanů.

↑

William Mulloy

William Mulloy byl americký archeolog, který se s velkým zápalem věnoval obnově archeologických památek na Rapa Nui. Obnovil tyto lokality:

↑