Dnes by objevení Velikonočního ostrova ze západního pohledu připsal nizozemskému mořeplavci Jacobu Roggeveenovi prakticky každý. Kdybychom se však zeptali tehdejších mořeplavců, odpověď by asi tak jednoznačná nebyla.
V roce 1687 anglický bukanýr Edward Davis a jeho posádka pravděpodobně zahlédli ostrov, který dnes známe jako Velikonoční. Popsali písečný a nízký ostrov. Písečný vzhled mohla mít v létě spálená tráva. Nikdy se nezmínili o žádných sochách a na ostrově se nikdy nevylodili.
Jak Jacob Roggeveen v roce 1722, tak španělský mořeplavec Don Felipe Gonzalez v roce 1770 se při hledání ostrova řídili údaji tohoto anglického piráta, jak se lze dočíst v jejich lodních denících. Oba ostrov nazývali Davidovou zemí.
Zprávy mořeplavců z 18. století
Jacob Roggeveen, 1722
Po návštěvě ostrova Juan Fernández nabrali kurz na západ, k zemi, kterou nazývali Davidova země. Jejich prvním dojmem po příjezdu k Velikonočnímu ostrovu bylo, že je písečný, a tak usoudili, že našli tentýž ostrov, který v roce 1687 objevil kapitán Davis. Při bližším pohledu pochopili, že to, co považovali za písek, je ve skutečnosti spálená tráva. Z lodního deníku Jacoba Roggeveena, 6. dubna 1722:
Důvod, proč jsme zprvu, z větší vzdálenosti, pokládali řečený Velikonoční ostrov za písčitý, jest ten, že jsme vyprahlou trávu a seno či jiné spálené a ohořelé křoví mylně považovali za půdu takové vyprahlé povahy, neboť svým vnějším vzhledem nevzbuzovalo jinou představu než o nezvykle řídké a chudé vegetaci; a objevitelé jej proto označili za písčitý.
Jacob Roggeveen z toho vyvozuje, že jejich nově nalezený ostrov není Davidovou zemí (čímž by se objevitelem ostrova stal Roggeveen), což je však mylný argument, protože Edward Davis viděl ostrov jen z dálky. Roggeveen možná nevěděl, že si Davis ostrov zblízka neprohlédl. Roggeveen pokračuje:
Lze tedy ve světle předchozího výkladu usoudit, že tento nyní objevený Velikonoční ostrov se ukáže být jinou zemí, ležící dále k východu než ta, jež je jedním z cílů naší výpravy; jinak by objevitelé museli být usvědčeni z celé hromady lží ve svých zprávách, podaných jak ústně, tak písemně.
Po Roggeveenově návštěvě Velikonočního ostrova pokračovala výprava na západ, aby hledala skutečnou Davidovu zemi. V tomto směru však žádnou zemi nespatřili. 21. dubna svolal Roggeveen poradu se svými důstojníky, na níž dospěl k závěru, že Velikonoční ostrov musí být tentýž ostrov, který v roce 1687 objevil anglický pirát Edward Davis.
Don Felipe González, 1770
Španělský mořeplavec Don Felipe González se řídil pouze údaji ze záznamu o plavbě Edwarda Davise z roku 1687. Ve svém lodním deníku ostrov vždy nazýval Davidovým ostrovem. O plavbě Jacoba Roggeveena se nikdy nezmínil, což znamená, že o ní pravděpodobně nevěděl.
James Cook, 1774
Kapitán James Cook chápal, proč mohli námořníci z plavby Edwarda Davise v roce 1687 považovat ostrov za písečný. Připouštěl, že ostrov, který piráti spatřili, mohl být Velikonoční ostrov. Ze zvědavosti chtěl strávit několik dní navíc hledáním této Davidovy země, na Velikonočním ostrově však nenašel potřebnou sladkou vodu. Následující úryvek pochází z deníku Jamese Cooka:
Nyní podám další zprávu o tomto ostrově, který je nepochybně týž, k němuž v dubnu 1722 přistál admirál Roggewein, ačkoli popis, jejž o něm podali autoři oné plavby, s ním nyní nikterak nesouhlasí. Může to být též týž ostrov, jejž roku 1686 spatřil kapitán Davis; neboť při pohledu z východu velmi dobře odpovídá Waferovu popisu, jak jsem již dříve poznamenal. Zkrátka, není-li to ona země, nemůže jeho objev ležet daleko od pobřeží Ameriky, neboť tato šířka byla dobře prozkoumána od 80. do 110. poledníku. Kapitán Carteret jej kladl mnohem dále, jeho dráha však, zdá se, vedla poněkud příliš na jih. Kdybych byl nalezl sladkou vodu, zamýšlel jsem strávit několik dní hledáním nízkého písčitého ostrůvku, na nějž narazil Davis, což by věc rozhodlo. Jelikož jsem však vodu nenašel, čekala mě dlouhá plavba, než bych si mohl být jist, že nějakou získám, a nedostávalo se nám čerstvých zásob, od hledání jsem upustil; neboť i malé zdržení mohlo mít pro posádku zlé následky, jelikož mnozí z ní již začínali více či méně trpět kurdějemi.