Legendy a mytologie

Ústní tradice na Rapa Nui stírá úhledné západní kategorie – eposy o putování, soupeřící klany i příběhy z doby ptačího muže se uchovávají jako 'a'amu. Čtěte je jako paměť domorodého lidu, ne jako data z učebnice.

Na této stránce
  1. Události, které předcházely odchodu na Rapa Nui
  2. Haumakův sen
  3. Příchod a vyhlazení Hānau 'E'epe
  4. Král Tu'u Ko Ihu a moai kava-kava
  5. Smrt krále Hotu Matu'a
  6. Král Tangaroa z Hivy, který připlul na Rapa Nui jako tuleň, a jeho bratr Hiro
  7. Make-Make stvořil člověka

Na Velikonočním ostrově se příběhy předávaly ústně z generace na generaci. Historie se mění v legendu a legenda v mýtus. Všechna tato různá slova, která pro tyto věci dnes máme, vyjadřuje rapanujština jediným slovem – 'a'amu. Pochybovat o pravdivosti některých z těchto příběhů je moderní jev. Než na Velikonoční ostrov dorazila dnešní společnost, byly všechny považovány za skutečné události minulosti.

LegendaPopisJazyk
Události, které předcházely odchodu na Rapa NuiMéně známá legenda o tom, proč rapanujští osadníci opustili svůj původní domov.Česky
Haumakův senKrál Hotu Matu'a uprchl z Hivy, aby hledal novou zemi.Česky
Hanau 'E'epePříchod a vyhlazení druhé vlny přistěhovalců na Rapa Nui.Česky & Rapa Nui
Moai kava-kavaKrál Tu'u Ko Ihu a dřevěné sošky moai.Česky & Rapa Nui
Smrt Hotu Matu'aPoslední činy Hotu Matu'a.Česky & Rapa Nui
Tangaroa a HiroKrál Tangaroa z Hivy, který doplul na Rapa Nui v podobě tuleně.Česky & Rapa Nui
Make-Make stvořil člověkaLegenda o tom, jak vznikl člověk.Česky & Rapa Nui

Události, které předcházely odchodu na Rapa Nui

Následující méně známá legenda vypráví o událostech, které vedly k tomu, že král Hotu Matu'a a jeho lid (později známý jako Hanau Momoko) uprchli ze svého domova, zde nazývaného Marae Toe Hau, který byl součástí země Hiva.

Zaznamenal ji William J. Thomson z lodi USS Mohican během 11denního pobytu na Rapa Nui v roce 1886. Thomsonova zpráva o ostrově nazvaná Te Pito Te Henua Or Easter Island vyšla poprvé v roce 1891.

Buď vypravěč, nebo tlumočník si spletl světové strany, když tvrdil, že osadníci přišli ze země ve směru vycházejícího slunce (z východu) – v tomto směru totiž neleží žádné souostroví, z něhož by mohli pocházet. Navíc jiné legendy obvykle uvádějí, že Hiva ležela ve směru zapadajícího slunce (na západě).

...(Tradice praví,) že Hotu Matu'a a jeho družina přišli ze souostroví ležícího směrem k vycházejícímu slunci a ta země se jmenovala Marae Toe Hau, což doslova znamená pohřebiště. V té zemi bylo podnebí tak nesnesitelně horké, že lidé na následky horka někdy umírali, a v určitých obdobích rostliny a vše, co rostlo, spalovalo a scvrkávalo žhnoucí slunce.

Okolnosti, jež vedly k vystěhování, se vyprávějí takto: Hotu Matu'a nastoupil po svém otci, mocném náčelníkovi, avšak jeho vláda v rodné zemi trvala vlivem souhry okolností, nad nimiž neměl moci, jen velmi málo let. Jeho bratr Machaa se zamiloval do dívky proslulé svou krásou a půvabem, avšak na scéně se objevil sok – Oroi, mocný náčelník sousedního klanu. Jak je ženskému pohlaví vlastní ve všech dobách a pod všemi nebesy, pohrávala si tato snědá kráska s city svých nápadníků a ukázala se vrtkavou. Když byla přinucena vybrat si mezi nimi, prohlásila, že se provdá za Oroie, dokáže-li svou lásku poutí kolem ostrova, přičemž bylo stanoveno, že musí jít bez ustání, aniž by se ve dne či v noci zastavil k jídlu či odpočinku, dokud ostrov neobejde. Byli vybráni sluhové, kteří měli nést jídlo na cestu, a Oroi se vydal na pouť, prvních několik mil doprovázen svou snoubenkou, jež mu při loučení slíbila, že až do jeho návratu nebude myslet na nic jiného než na něj. Ještě téhož večera však nestálá žena uprchla se svým druhým milým, Machaaem. Oroi se o tom dozvěděl, až když dorazil na vzdálený konec ostrova; poté se vrátil rovnou domů, kde uspořádal velkou hostinu a svolal na ni všechny válečníky svého klanu. Vylíčil jim potupu, jíž se mu dostalo, a všichni přítomní složili přísahu, že nespočinou, dokud Hotu Matu'a a celá jeho rodina nebudou zabiti.

Zdá se, že Machaa byl muž rozvážný, a když viděl, že se schyluje k zoufalému střetu, nalodil se se šesti vybranými druhy a svou nevěstou na velkou dvojitou kánoi a s hojnými zásobami odplul v noci hledat vlídnější kraj. Prý se mu zjevil velký duch Make-Make a oznámil mu, že popluje-li směrem k zapadajícímu slunci, nalezne velký neobydlený ostrov. Země se objevila na obzoru poté, co byli na moři dva měsíce, a kánoe přistála na jižní straně ostrova. Druhého dne po příjezdu našli na pobřeží nedaleko Anakeny želvu a jeden z mužů zahynul úderem její ploutve, když se ji snažil obrátit. Dva měsíce poté, co přistáli na ostrově, připluly dvě kánoe s Hotu Matu'a a jeho družinou čítající tři sta lidí.

Machaaův útěk Oroiův hněv neukojil a válka na život a na smrt pokračovala, dokud Hotu Matu'a, poražen ve třech velkých bitvách, nebyl zahnán do krajní tísně. Zdrcen svým neštěstím a přesvědčen, že ho nakonec jistě čeká zajetí a smrt, rozhodl se uprchnout z ostrova Marae Toe Hau, a dal proto zásobit a připravit na dlouhou plavbu dvě velké kánoe, 90 stop dlouhé a 6 stop hluboké. V noci před další bitvou odpluli s tím, že jejich kompasem bude zapadající slunce.

Zdá se, že Oroi chystaný útěk Hotu Matu'a na poslední chvíli odhalil a tento čilý jedinec se v přestrojení za sluhu propašoval na palubu jedné z kánoí. Po příjezdu na ostrov se ukryl mezi skalami u Orongo a dál se mstil tím, že vraždil každého nechráněného člověka, který mu přišel do cesty. Tento zajímavý stav věcí trval několik let, Oroi však byl nakonec chycen do sítě, kterou po něm hodil Hotu Matu'a, a ubit k smrti.

Haumakův sen

Hivou burácel chaos a ostrov se chystal rozlomit. Nastala noc a kněz Haumaka nechal ve spánku svého ducha volně letět hledat novou zemi. Z dálky spatřil hranice mraků nad oceánem [když po moři hledáte ostrov, jako první uvidíte mraky, které se nad ním tvoří]. Viděl mlhu stoupající zespodu. Přistál mezi hranicemi mraků a řekl: Tady je dobré místo, kde může žít král.

Haumakův duch pokračoval. Spatřil tři ostrůvky u hlavního ostrova a řekl: Ach, tady jsou ostrůvky – Motu Nui, Motu 'Iti a Motu Kao-Kao. To jsou lidé z dávných časů, kdy žili Ta'aŋa a Haumaka z Hivy.

Vystoupal na Pū Mahore a řekl: Toto je Pū Mahore Haumaky z Hivy. Duch dorazil na vrchol, ucítil osvěžující vítr vanoucí zdola ze sopečného kráteru a řekl: Toto je Puku 'Uri [„Černá skála“] Haumaky z Hivy.

Duch kráčel dál a pojmenovával místa na ostrově. Došel ke kopci uprostřed a řekl: Toto je pupek této země, na vrcholu tohoto kopce. Vystoupil na vrchol kopce. Rozhlédl se, nechal oči putovat po zemi a řekl: Toto je Ma'uŋa Terevaka [„Kopec plující lodi“]. To jméno nepochází od plavby lodi. Když člověk vystoupí na vrchol tohoto kopce, právě tohle uvidí, neboť lodí jsou naše oči, jsme to my.

Duch se vrací do Hivy a Haumaka se probouzí. Posílá vzkaz těmto mužům: 'Ira, Rapareŋa, Mako'i, U'uri, Ku'u-Ku'u z Huatavy, Riŋi-Riŋi z Huatavy a Nonoma z Huatavy. Shromáždí se u Haumaky a on jim řekne: Jděte hledat zemi, kde může žít král, na dalekém obzoru, kde je země zahalena v mlze pod mraky.

Sedm průzkumníků se vydalo hledat novou zemi. Jen krátce nato je následoval jejich král Hotu Matu'a se zbytkem svého lidu. Když král připlouval, sedm průzkumníků, kteří už zemi prozkoumali, mu poradilo nejlepší místo k přistání – širokou pláž. Tato pláž pak dostala jméno Haŋa rau o te 'ariki – Králova zátoka a král na ní postavil svůj první dům.

Příchod a vyhlazení Hānau 'E'epe

Zaznamenal Sebastián Englert
V rapanujštině opravil a přepsal Paulus Kieviet v roce 2008
Do angličtiny přeložili Marcus Edensky a Maria Teresa Ika Pakarati v roce 2012

Česky
Rapa Nui
Hotu Matu'a už nežil, když byli hānau 'e'epe v této zemi.
'Ina Hotu Matu'a i ai ai te hānau 'e'epe 'i te kāiŋa nei.
Králem této země v době, kdy tu byli hānau 'e'epe, byl Tu'u ko Ihu.
Te 'ariki o nei i ai ai te hānau 'e'epe, ko Tu'u ko Ihu.
V době, kdy tu byli hānau 'e'epe, řekli hānau mo-moko:
I ai era te hānau 'e'epe, he kī te hānau mo-moko:
Odkud ti muži přišli? Ušní lalůček je nápadný: hānau 'e'epe pro délku ušního lalůčku!
¿O hē te taŋata era? 'Ai te 'epe: hānau 'e'epe 'o 'epe ro-roa!
Ženy hānau 'e'epe nebyly, jen muži; bylo jich mnoho a s každou generací jich přibývalo.
'Ina he vi'e hānau 'e'epe, he taŋata nō; ka rau, ka rau, ka pīere, ka pīere.
Hānau 'e'epe sídlili na Poike.
Te kona noho o te hānau 'e'epe 'i Pōike.
Hānau 'e'epe byli pracovití kameníci.
Te hānau 'e'epe taŋata rava keu-keu i te pureva.
Řekli hānau mo-moko, aby kameny ležící po celé zemi házeli do oceánu.
I kī ki te hānau mo-moko mo hoa i te pureva o ruŋa o te kāiŋa nei ki haho ki te tai.
Hānau mo-moko řekli: Nechceme.
He kī te hānau mo-moko: 'Ina kai haŋa mātou.
Hānau 'e'epe házeli kameny z Pōike do oceánu, aby zemi vyčistili.
O te hānau 'e'epe he hoa i te pureva mai Pōike ki tai mo haka tī-tika o te kāiŋa.
Touhou hānau 'e'epe bylo vlastnit tuto zemi.
Te haŋa o te hānau 'e'epe mō'ona te kāiŋa nei.
Hānau mo-moko řekli: „Ne, tuto zemi jsme objevili my a náš král Hotu Matu'a je hānau mo-moko.
He kī te hānau mo-moko: "'Ina, a mātou i tike'a te kāiŋa nei, to mātou 'ariki ko Hotu Matu'a he hānau mo-moko.
Král není z vašeho rodu, z rodu hānau 'e'epe.
'Ina o kōrua 'ariki, o te hānau 'e'epe.
Svou zemi nedáme.“
'Ina mātou e ko va'ai atu i to mātou kāiŋa nei".
Hānau 'e'epe se rozhněvali a začala válka.
He kava te manava o te hānau 'e'epe, he pae te tau'a.
Vykopali příkop od Te Hakarava až po Mahatua.
He keri i te rua mai Te Hakarava ki Mahatua.
Králem hānau 'e'epe byl Iko.
He 'ariki o te hānau 'e'epe ko Iko.
Naházel do příkopu dřevo a zapálil ho.
He to'o mai i te hahie, he hoa ki raro ki te rua, he tutu.
Hānau 'e'epe vykopali příkop pro hānau mo-moko, aby je všechny shromáždili, aby je shodili do příkopu, aby hānau mo-moko přišli, aby existovali jen hānau 'e'epe, aby země patřila jen jim.
O te hānau 'e'epe i keri ai i te rua mo te hānau mo-moko, mo patu mai, mo hoa ki raro ki te rua, mo pae o te hānau mo-moko, ki noho e hānau 'e'epe nō, ki noho te kāiŋa ki a rāua.
Hānau 'e'epe vzali jednu ženu z hānau mo-moko, aby vařila (ta'o: vařit pod zemí) pro hānau 'e'epe, kteří sídlili nahoře na Poike.
E tahi hānau mo-moko vi'e i to'o e te hānau 'e'epe mo ta'o o te kai o te hānau 'e'epe e noho era 'i ruŋa i Pōike.
Jedna strana ohně patřila hānau 'e'epe, ta vyšší; druhá strana ohně patřila hānau mo-moko, ta nižší.
E tahi tapa o te ahi 'i te hānau 'e'epe, tapa ruŋa; e tahi tapa o te ahi 'i te hānau mo-moko, tapa raro.
Tato žena jménem Moko Pīŋe'i plakala pro svůj lid, protože se stanou součástí hānau mo-moko.
He taŋi ta'u vi'e era, ko Moko Pīŋe'i te 'īŋoa, mo tō'ona taŋata, mo taŋata mo te hānau mo-moko.
V noci se skryla u pobřeží. Šla vzhůru a setkala se s hānau mo-moko; pozdravili se a plakali.
He piko mai 'i te pō a te taha-taha o te tai, he e'a mai ki ruŋa, he piri ki te hānau mo-moko; he 'aroha, he ta-taŋi.
Hānau mo-moko řekli Moko Pīŋe'i:
He kī te hānau mo-moko ki a Moko Pīŋe'i:
Jak se dostat k hānau 'e'epe?
¿Pē hē ana rava'a mai i te hānau 'e'epe?.
Moko Pīŋe'i řekla hānau mo-moko:
He kī Moko Pīŋe'i ki te hānau mo-moko:
Pozorně mě sledujte; když budu sedět a šít vak, budou spát; pošlete vpřed válečníky.
E u'i atu te mata ki a au; ana noho mai au, ana raraŋa mai au i te kete, ku ha'uru 'ā (te hānau 'e'epe); ka oho atu te tau'a.
Hānau mo-moko řekli: Platí.
He kī te hānau mo-moko: "Ku mao 'ā".
Moko Pīŋe'i se vrátila do obydlí hānau 'e'epe.
He hoki Moko Pīŋe'i ki te hare o te hānau 'e'epe, he noho.
Druhého dne hānau mo-moko spatřili Moko Pīŋe'i, jak sedí a šije vak.
'I te rua ra'ā he u'i atu te hānau mo-moko, ku noho mai 'ā Moko Pīŋe'i, ku raraŋa mai 'ā i te kete.
Hānau mo-moko šli podél pobřeží, došli k Te Hakarava a zatarasili cestu.
He oho atu te hānau mo-moko a tai 'ā, he vari mai ki Te Hakarava, he puru i te ara.
Několik hānau mo-moko předstoupilo dopředu, aby se ukázali hānau 'e'epe.
He noho atu tētahi hānau mo-moko 'i mu'a mo haka tikera ki te hānau 'e'epe.
Hānau 'e'epe vyšli vpřed, přivedli válečníky proti hānau mo-moko a ukázali se před ohněm.
He e'a mai te hānau 'e'epe, he taū i te tau'a ki te hānau mo-moko haka tikera atu a mu'a o te ahi.
Válečníci hānau mo-moko se zezadu přiblížili z obou stran; hānau 'e'epe je neviděli, neustále rozhněvaní na hānau mo-moko před sebou.
He e'a mai te tau'a o tu'a, o te kao-kao, o te rua kao-kao; kai tikera e te hānau 'e'epe, 'ai ka taū nō te tau'a ki te hānau mo-moko o mu'a.
Hānau 'e'epe se ohlédli a zjistili, že jim hānau mo-moko zatarasili cestu.
'Ī ka hārui atu ena te hānau 'e'epe, ku puru 'ā te ara o te tau'a, ko te hānau mo-moko.
Uviděli hānau mo-moko za sebou; hānau mo-moko nedbali, nebáli se, ale postavili se jim; Přiveďte válečníky zezadu, přiveďte válečníky z boku, od Te Hakarava, přiveďte válečníky z druhé strany, od Mahatua; setkali se uprostřed.
He rori te 'āriŋa ki te hānau mo-moko a tu'a; 'ina kai haka roŋo te hānau mo-moko, kai mataku, he patu mai; ka oho mai te tau'a a tu'a, ka oho mai te tau'a o te kao-kao, o Te Hakarava, ka oho atu te tau'a o te rua kao-kao, o Mahatua; vāeŋa i piri ai.
Když hānau 'e'epe dorazili, zahnali je do jam; jako kameny je naházeli do ohně, do Ikova příkopu.
He pahu-pahu te hānau 'e'epe a ohoŋa mai era; pa he tuna 'ā he hoa ki roto ki te ahi, ki Ava o Iko.
Byl s nimi konec, všichni hānau 'e'epe zemřeli. Příkop se zaplnil a vzduch naplnila dobrá vůně mrtvých hānau 'e'epe.
He pae ananake, he mā-mate te hānau 'e'epe; he tī-tika riva-riva te ava; he puko'u te nehe o te hānau 'e'epe mā-mate.
Jen tři muži proskočili kolem hānau mo-moko a přežili. Utekli a hānau mo-moko je pronásledovali.
E toru nō i teki a ruŋa a te hānau mo-moko, i ora ai. He tē-tere mai, he tū-tute mai e te hānau mo-moko.
Tři hānau 'e'epe jménem Vai, Ororoine a (...) vešli do jeskyně. Hānau mo-moko do nich bili tyčemi a jeden zemřel.
He o'o ki roto ki te 'ana a to-toru ŋāŋata hānau 'e'epe, ko Vai, Ororoine, he 'oka-'oka e te hānau mo-moko hai akauve, he mate e tahi.
Udeřili znovu a zemřel druhý muž.
He 'oka-'oka haka 'ou, he mate ka rua taŋata.
Jeden hānau 'e'epe přežil. Jmenoval se Ororoine. Utekl.
E tahi hānau 'e'epe i ora, ko Ororoine, he haka rere.
Když hānau mo-moko udeřili znovu, hānau 'e'epe zakřičel z vody: ¡Orro, orro, orro!.
E 'oka-'oka atu era te hānau mo-moko, he raŋi mai te hānau 'e'epe mai roto mai te vai ki te hānau mo-moko: ¡Orro, orro, orro!.
Byl to jazyk hānau 'e'epe.
He vānaŋa o te hānau 'e'epe.
Hānau mo-moko ho nechali utéct a řekli:
He haka rere e te hānau mo-moko, he kī te hānau mo-moko:
Nechte tohoto přistěhovalce utéct, ať má jeho lid potomky!
Ka haka rere atu te hō'ou mo haka rahi o tō'ona o te mahiŋo!.
Utekl.
He haka rere.
Když nastala noc, hānau 'e'epe vylezl z vody a běžel k Ma'uŋa To'a-to'a. Došel k domu jedné ženy z hānau mo-moko, která se jmenovala Pipihoreko. Ororoine zůstal.
I pō era, he e'a mai roto mai te vai te hānau 'e'epe, he tere ki Ma'uŋa To'a-to'a, he tu'u ki te hare o te hānau mo-moko, te 'īŋoa ko Pipihoreko. I noho ai a Ororoine.
Spal s tou ženou z hānau mo-moko. V ženě z hānau mo-moko, jež pocházela z rodu Haoa, byl počat chlapec.
He moe ki te vi'e hānau mo-moko, he tupu te poki tama'aroa o roto o te vi'e hānau mo-moko, o te 'ure o Haoa.
Bylo jich mnoho – na stovky.
He rahi te mahiŋo, ka kauatu, ka kauatu, ka rau, ka rau.
Jeden muž z hānau 'e'epe přišel do Tāhai.
He oho mai tētahi mahiŋo hānau 'e'epe ki Tāhai.
Tam se posadil.
'I ira i [txt: I iri] noho ai.
Připlula kapitánova loď (loď Jamese Cooka). Kapitán uviděl muže z hānau 'e'epe a dal mu sklenku vína a jídlo. Nejedl ani nepil.
He tomo mai te miro o Kape, he tike'a e te Kape i te hānau 'e'epe, he va'ai i te kaha 'ava, i te kai ki te kai ki te hānau 'e'epe; 'ina kai kai, 'ina unu i te 'ava.
Dary jen přijal a víno si vylil na hlavu.
I to'o nō mai, he hopu, he huri ki te pū'oko i te 'ava.

Král Tu'u Ko Ihu a moai kava-kava

Zaznamenal Sebastián Englert
V rapanujštině opravil a přepsal Paulus Kieviet v roce 2008
Do angličtiny přeložil Marcus Edensky v roce 2013

Moai kava-kava
Moai kava-kava

Až na krále Hotu Matu'a zůstává většina králů Velikonočního ostrova dosti anonymní. Král Tu'u Ko Ihu je výjimkou. Nejvíce proslul tím, že vymyslel takzvané moai kava-kava (žebrové moai) – dřevěné nahé sošky s vystouplými kostmi. Toto je legenda o tom, jak se to všechno stalo.

Česky
Rapa Nui
Za úsvitu šel Tu'u Ko Ihu po cestě od Tore Tahuna a došel k Puna Pau.
He oho mai Tu'u Ko Ihu 'i te popohaŋa a te ara mai Tore Tahuna, he tu'u ki Puna Pau.
Uviděl Hitiraua a Nuko te Maŋō, jak spí.
He tike'a i a Hitirau, a Nuko te Maŋō, e ha'uru rō 'ā.
Král se zastavil; pozorně se díval; neměli maso, játra ani střeva – jen kosti.
He noho te 'ariki, he māroa; he u'i te mata, 'ina he kiko, 'ina he 'ate, 'ina he kōkoma, he ivi nō.
Hitirau ležel hlavou napravo a Nuko te Maŋō hlavou nalevo, nohou u Hitirauovy hlavy.
Ko Hitirau te pū'oko a te mata'u, ko Nuko te Maŋō a te maui, he va'e a te pū'oko o Hitirau.
Král se díval.
He u'i te 'ariki.
Duch 'aku-'aku jménem Moaha zavolal z kopce, z Taŋaroa: Probuďte se, král spatřil vaše ubohá těla.
He raŋi mai e tahi 'aku-'aku ko Moaha mai ruŋa mai te ma'uŋa, mai Taŋaroa: Ka 'ara kōrua, ku tike'a 'ā to kōrua ika kino e te 'ariki.
Mizí, mizí, král Tu'u Ko Ihu odchází.
'Ai ka ŋaro, 'ai ka ŋaro, he oho te 'ariki ko Tu'u Ko Ihu.
Zavolal znovu: Probuďte se, vy spáči!.
He raŋi haka 'ou mai: ¡Ka 'ara, rava hā'uru kē, kōrua!.
Probudili se a zvolali: Co je?
He 'ara, he raŋi: ¿Pē hē rā?.
Tu'u Ko Ihu spatřil vaše ubohá těla.
Ku tike'a 'ā to kōrua ika kino e Tu'u Ko Ihu.
Když se znovu probudili, kosti opět obrostly masem a vypadali jako živí muži.
I 'ara haka 'ou era mai te ha'uru haŋa, he kiko haka 'ou te ivi era o ruŋa o te hakari, he tu'u pa he taŋata ora.
Vyšli vpřed, otočili se a šli ke králi.
He oho, he ao a mu'a, he pū a mu'a.
Král viděl, jak se blíží dva dobří druhové.
He u'i atu te 'ariki, ka tata mai te repa riva e rua.
Pozdravili: Buď zdráv, ó králi! Vítej, ó králi!
He 'aroha mai: ¡'Auē te 'ariki ē! ¡Ka oho mai e te 'ariki ē!.
Král zvolal: I vy buďte zdrávi, milí přátelé!.
He raŋi atu te 'ariki: ¡Ko kōrua 'ā, ko māhaki!.
Duch 'aku-'aku se zeptal: Co jsi našel, když jsi sem přišel?
He 'ui mai te 'aku-'aku: ¿Pē hē ta'a me'e piri, i oho mai ena koe?.
Král řekl: Nic.
He kī atu te 'ariki: 'Ina.
Zmizeli, a tak Tu'u Ko Ihu pokračoval v cestě.
He ŋaro, 'ai ka oho nō a te ara Tu'u Ko Ihu.
Králi vyšli vstříc čtyři mladíci a zvolali: Buď zdráv, milý králi, vítej!.
He pū haka 'ou mai hoko hā repa riva, he raŋi mai: "¡'Auē te Riki ē, koho mai!".
Král zvolal: I vy buďte zdrávi, chlapci, pojďte blíž!
He raŋi atu te 'ariki: ¡Ko kōrua 'ana ko ŋā kope, ka oho mai!.
Duch 'aku-'aku se zeptal: Aj, aj, aj, aj; to, co víš!
He 'ui mai te 'aku-'aku: "¡Ai ai ai ai, ta'a me'e ma'a!".
Král řekl: Ne, nic nevím.
He kī atu te 'ariki: 'Ina, 'ina he me'e ma'a.
Duch 'aku-'aku se znovu zeptal: Opravdu jsi nic nenašel, ó králi, když jsi sem přišel?
He kī haka 'ou mai te 'aku-'aku: ¿'Ina 'ō he me'e piri ki a koe e te 'ariki ē, i oho mai ena koe?.
Tu'u Ko Ihu řekl: Ne.
He kī atu Tu'u Ko Ihu: 'Ina.
Král šel dál. Před sebou opět potkal mladíky. Král viděl, že je jich deset.
He oho haka 'ou te 'ariki, he pū haka 'ou mai a mu'a, he u'i atu te 'ariki ko te repa riva, e tahi te kauatu.
Řeklo: Vítej, milý králi!
He 'aroha mai: ¡Ka oho mai, 'auē te 'ariki ē!.
I vy buďte zdrávi.
Ko kōrua 'ana.
Nepotkal jsi žádné druhy, když jsi sem přišel?
¿'Ina ŋā io i piri atu ki a koe, i oho mai ena e te 'ariki ē?.
Král řekl: Ne.
He kī atu te 'ariki: 'Ina.
Duch 'aku-'aku řekl: Neviděl naše ubohá těla.
He kī te 'aku-'aku: 'Ina kai tike'a to tātou ika kino.
Zmizeli.
He ŋaro.
Král šel dál, a když se blížil ke svému domu v Haŋa Poukura, objevili se duchové 'aku-'aku po stovkách, po tisících.
He oho te 'ariki, he tupu'aki ki te hare o Haŋa Poukura, he tata mai ka rau, ka rau, ka rau, ka pīere te 'aku-'aku.
Volají: Buď zdráv, milý králi! Vítej zpět ze své země, z Tore Tahuna!
He raŋi mai: ¡'Auē te 'ariki ē, e Tu'u Ko Ihu ē, ka oho mai mai to'u kāiŋa, mai Tore Tahuna!.
Král Tu'u Ko Ihu odpověděl: I vy buďte zdrávi, milí lidé!
He haka hoki atu te 'ariki a Tu'u Ko Ihu: ¡Ko kōrua 'ā, ka oho mai, 'auē, te mahiŋo ē!.
Nikoho jsi nepotkal, milý králi?
¿'Ina 'ā me'e i piri ki a koe e te 'ariki ē?.
Ne.
'Ina.
Duchové 'aku-'aku se radostně smáli, radostně volali a zmizeli.
He ka-kata, he koa, he taŋi te karaŋa, he ŋaro te 'aku-'aku.
Král došel ke svému domu v Haŋa Poukura, vešel dovnitř a ulehl.
He tu'u te 'ariki ki mu'a ki te hare o Haŋa Poukura, he uru ki roto ki te hare, he moe.
Duchové 'aku-'aku přišli znovu a zůstali před domem i za ním a u obou jeho konců.
Ku oho haka 'ou mai 'ā te 'aku-'aku, ku noho mai 'ā 'i te 'aro o te hare, 'i mu'a, 'i tu'a, 'i te tara o te hare, ararua tara.
Naslouchali Tu'u Ko Ihuovi.
He haka roŋo mai ki te vānaŋa o Tu'u Ko Ihu.
Nepromluvil.
'Ina kai vānaŋa.
Čekali dlouho; slunce dosáhlo zenitu.
He no-noho 'ā; he iri te ra'ā ka tini rō.
Král nepromluvil.
'Ina kai vānaŋa te 'ariki.
Duch 'aku-'aku řekl: Neviděl ubohá těla Hitiraua a Nuko te Maŋō; odejděme z tohoto místa.
He kī te 'aku-'aku: 'Ina kai tike'a te ika kino o Hitirau, o Nuko te Maŋō; matu tātou ki oho rō.
Ucho krále Tu'u Ko Ihu to zaslechlo.
E haka roŋo atu era te tariŋa o Tu'u Ko Ihu, o te 'ariki.
Duchové aku-aku vyrazili, odešli. Hitirauova družina se rozptýlila – družina čítající tisíce.
He paka te 'aku-'aku, he oho; he marere te pukuraŋa o Hitirau, ka pīere, ka pīere te pukuraŋa.
Král spal.
He ha'uru te 'ariki.
Nastal nový den. Nastalo odpoledne.
He tu'u te ra'ā, he taha te ra'ā.
Králův sluha uviděl na zemi královy šaty a zavřené dveře.
He tike'a e te tu'ura o te 'ariki, hokotahi nō ko te kahu mea, ku viri 'ā te papae.
Pochopil, že král Tu'u Ko Ihu spí v domě.
He aŋi-aŋi, he 'ariki ko Tu'u Ko Ihu ha'uru 'i roto i te hare.
Sluha rozdělal oheň, aby uvařil jamy a batáty.
He oho tou taŋata era, he tu'ura, he puhi te 'umu, he kā, he ta'o i te 'uhi, i te kūmara.
Při západu slunce sluha otevřel varnou jámu, dal jídlo do nádoby a nechal ji v králově domě: Hej, milý králi, přijmi to a jez!.
'I te ahi-ahi he ma'oa, he 'apa ki roto ki te tāropa, he to-toi, he oho mai, he haka uru ki te 'ariki: "Hē koe, e te 'ariki ē, ¡ka to'o, ka kai!".
Posadil se a jedl. Padla noc a král spal.
He noho, he kai; he pō; he ha'uru te 'ariki.
Svítalo; král se probudil.
He popohaŋa; he 'ara te 'ariki.
Sluha znovu rozdělal oheň. V poledne přinesl králi jídlo dovnitř.
He puhi haka 'ou te 'umu e te tu'ura; he tini te ra'ā; he haka uru haka 'ou i te 'umu ki te 'ariki.
Král jedl.
He kai te 'ariki.
Zapadalo slunce a bylo rudé.
He ahi-ahi, ku mea-mea 'ā te ra'ā.
Král vyšel ven, ke vchodu do domu.
He e'a te 'ariki ki haho ki te haha o te hare.
Posadil se venku a uviděl tři mladé, krásné ženy.
He noho o haho, he u'i atu ko te uka e toru, uka riva.
Přicházely od rohu plošiny ahu v Haŋa Poukura.
He oho mai mai te tara o te ahu o Haŋa Poukura.
Král viděl, že nemají žádné šaty.
He u'i atu te 'ariki, 'ina he kahu.
Blížily se, až stanuly před králem.
He oho mai, he tu'u mai ki mu'a ki te 'aro o te 'ariki.
Král je pozdravil: Vítejte, přítelkyně, vy krásné a čistého srdce!
He 'aroha te 'ariki: "¡Koho mai kōrua ko ŋā kope, ka ma'itaki kōrua ŋā kope!".
Krásné mladé ženy odpověděly: I ty buď zdráv, králi.
He haka hoki mai te uka riva: Ko te 'ariki 'ana.
Tu'u Ko Ihu řekl: Kam jdete, přítelkyně?
He kī Tu'u Ko Ihu: ¿Ki hē kōrua ko ŋā kope?.
Krásné ženy řekly: K tobě, ó králi!.
He kī mai te uka riva: "¡Ki a koe nei e te 'ariki ē!".
Král se zeptal: Jak se jmenujete?.
He 'ui atu te 'ariki: ¿Ko ai to kōrua 'īŋoa?.
Nejstarší z krásných žen řekla: Jsem Pa'a-pa'a Hiro.
He kī mai te uka riva 'atariki: Au ko Pa'a-pa'a Hiro.
Druhá: Pa'a-pa'a Kiraŋi.
Te rua: Pa'a-pa'a Kiraŋi.
Třetí mladá žena: To'o Tahe Turu mai te Raŋi.
Te toru uka: Ko To'o Tahe Turu mai te Raŋi.
Zmizely vzhůru do vzduchu.
He ŋaro, a to-toru uka a ruŋa i ŋaro ai.
Padla noc; král šel spát.
He pō; he moe te 'ariki.
V poledne král uslyšel, že se v 'Akahaŋa koná obřadní hostina.
He 'ōtea; he haka roŋo te 'ariki, ku puhi 'ana te 'umu o 'Akahaŋa.
Král se vydal na cestu a došel do 'Akahaŋa.
He oho te 'ariki, he tu'u ki 'Akahaŋa.
Vybral z jámy rozpálené kameny, vzal dřevo a odhodil ho stranou.
He uru te 'umu, he ketu i te tū-tuma, he hoa ki te tapa.
Král zavolal na lidi: Tohle musí jít se mnou; polijte to vodou!
He raŋi te 'ariki ki te taŋata: ¡Ka oho te me'e era ka pū-pū [txt: pūpú "rociar" - should this be rū-rū, or pī-pī?] hai vai!.
Oheň byl uhašen. Král vzal dříví, které mělo posloužit k pečení v jámě, a naložil si ho na rameno. Odešel do Haŋa Poukura.
He mate te ahi, he to'o mai te 'ariki i te tū-tuma kā ki te 'umu, he 'amo ki te ŋao, he oho ki Haŋa Poukura.
Večer šel král z Haŋa Poukura do Tore Tahuna.
'I te pō he oho te 'ariki mai Haŋa Poukura ki Tore Tahuna.
Vešel do domu a šel spát. V poledne vzal kautoki a držel ho v ruce. Vzal toromiro a vyřezal oči, vyřezal nos, vyřezal uši, vyřezal hrdlo, vyřezal trup, vyřezal ruce, vyřezal břicho, vyřezal žebra, vyřezal stehna, vyřezal ramena, vyřezal kolena, vyřezal paty a vyřezal chodidla.
He o'o ki roto ki te hare, he moe; he 'ōtea; he to'o te kautoki, he ma'u ki te rima, he to'o mai i te toromiro he tarai i te mata, he tarai i te ihu, he tarai i te tariŋa, he tarai i te ŋao, he tarai i te uma, he tarai i te rima, he tarai i te kōpū, he tarai i te kava-kava, he tarai i te hūhā, he tarai i te papakona, he tarai i te taki 'eve, he tarai i te uho 'eve, he tarai i te hoto, he tarai i te horeko, he tarai i te puku, he tarai i te va'e.
Král viděl, že prvním mōai je Hitirau, mōai kava-kava.
He u'i te 'ariki, ko Hitirau te mōai ra'e, mōai kava-kava.
Udělal dalšího: Nuko te Maŋō, mōai kava-kava.
He aŋa haka 'ou: ko Nuko te Maŋō, mōai kava-kava.
Udělal další: Pa'a-pa'a Hiro.
He aŋa haka 'ou: ko Pa'a-pa'a Hiro.
Vyřezal další: Pa'a-pa'a Kiraŋi.
He tarai haka 'ou: Pa'a-pa'a Kiraŋi.
Vyřezal další mōai: To'o Tahe Tu'u mai te Raŋi.
He tarai haka 'ou i te mōai: To'o Tahe Tu'u mai te Raŋi.
Král vzal nit z lýka mahute, spletl ji a provlékl ji sochám moai pod oběma podpažími
He to'o mai te 'ariki i te hau, hau mahute, he hiro, he haka uru a roto a te ha'iŋa ararua o te mōai.
Nechal sochy moai viset na niti.
He tau i te mōai, he haka re-reva.
Vzal další nit. Jednu nit přivázal sochám moai ke krku a druhou k nohám.
He to'o haka 'ou mai i te hau; he here e tahi hau ki te ŋao o te mōai, e tahi hau ki te va'e.
Visely rovně v řadě. Když tahal rukou za provázky, sochy moai chodily.
He papa, he haka uŋa; he haro mai e tahi potu o te hau, he ma'u ki te rima, he haka ha'ere i te mōai.
Dům dostal jméno: Dům, kde se sochy moai učí chodit.
He nape te 'īŋoa o te hare: Ko te hare haka ha'ere mōai.
Lidé přicházeli a pak šířili zprávu dalším lidem: v domě krále Tu'u Ko Ihu chodí sochy moai.
He oho mai te taŋata, he 'a'amu ki tētahi taŋata; ku ha'ere 'ā te mōai 'i roto i te hare o te 'ariki o Tu'u Ko Ihu.

Smrt krále Hotu Matu'a

Zaznamenal Sebastián Englert
V rapanujštině opravil a přepsal Paulus Kieviet v roce 2008
Do angličtiny přeložil Marcus Edensky v roce 2013

Česky
Rapa Nui
Král Hotu Matu'a žije v Akahanga, kde všichni pracují s vodou.
He noho te 'ariki tama'aroa ko Hotu Matu'a 'i 'Akahaŋa, ananake te mahiŋo e aŋa i te vai.
Prvním synem Hotu Matu'a je Tu'u Maheke, druhým synem Miru te Matanui, třetím synem Tu'u te Matanui a čtvrtým synem Hotu 'Iti te Mata'iti.
Te poki ra'e 'a Hotu Matu'a ko Tu'u Maheke, te rua poki ko Miru te Matanui, te toru poki ko Tu'u te Matanui, te hā poki ko Hotu 'Iti te Mata'iti.
Král zestárl, a proto odchází nahoru na sopku, aby tam zůstal.
Ku korohu'a 'ā te 'ariki, he iri ki te rano, he noho 'i te rano.
Dům se jmenuje Te Vare te Reiŋataki.
Te 'īŋoa o te hare ko Te Vare te Reiŋataki.
He to'o mai i te mā'ea ha-hati, he hono i te mā'ea ha-hati, he kī te 'ariki: "Ko te mā'ea hono 'a Hotu Matu'a"
Toto je jeho poslední dílo1. Král trpí bolestí.
Aŋa mauŋa. He mamae te 'ariki.
Přicházejí lidé; nejprve po stovkách, pak po tisících.
He oho mai te mahiŋo, ka rau, ka rau, ka pīere, ka pīere.
Král říká svým synům: Pojďte blíž, umírám.
He kī te 'ariki ki tā'ana ŋā poki: Ka oho mai kōrua ananake, he mate au.
Synové přistupují blíž. Přicházejí k Hotu Matu'a a zdraví ho.
He oho mai te ŋā poki, he tu'u ki a Hotu Matu'a, he 'aroha.
Král říká: Kdo jsi?.
He kī te 'ariki: ¿Ko ai koe?.
Nejstarší syn říká: To jsem já – Tu'u Maheke.
He kī te poki 'atariki: Ko au nei, ko Tu'u Maheke.
Král říká: Nic tě nikdy nepostihne, můj prvorozený! Mnoho je písku na Anakeně, ve tvé zemi. Mnoho je blech ve tvé zemi.2
He kī te 'ariki: ¡'Ina koe e ko rava'a, e te 'atariki ē! 'One nui 'i 'Anakena, 'i tō'ou kāiŋa, kō'ura nui 'i tō'ou kāiŋa.
Prvorozený vychází z domu. Druhý syn, Miru te Matanui, vstupuje a zdraví.
He e'a te poki 'atariki ki haho, he uru te rua poki, ko Miru te Matanui, he 'aroha.
Král říká: Kdo jsi?.
He kī te 'ariki: ¿Ko ai koe?.
Říká: To jsem já, Miru te Matanui, syn Hotu Matu'a.
He kī: "Ko au nei, ko Miru te Matanui 'a Hotu Matu'a".
Král říká: Nic tě nikdy nepostihne, abys mohl pečovat o svůj lid.
He kī te 'ariki: 'Ina koe e ko rava'a, mo rō'ou o tō'ou mahiŋo.
Druhý syn vychází z domu.
He e'a ki haho te rua poki.
Třetí syn, Tu'u te Matanui, vstupuje a zdraví.
He uru te toru poki, ko Tu'u te Matanui, he 'aroha.
Král říká: Kdo jsi?.
He kī te 'ariki: ¿Ko ai koe?.
Říká: To jsem já, Tu'u te Matanui, syn Hotu Matu'a.
He kī: Ko au nei, ko Tu'u te Matanui 'a Hotu Matu'a.
Král říká: Nic tě nikdy nepostihne. Mnoho je oblázků v Hanga Tepau, mnoho je mušlí v Te Hue..
He kī mai te 'ariki: 'Ina koe e ko rava'a, kī-kiri nui 'i Haŋa Tepau, pipi nui 'i Te Hue.
Syn vychází z domu.
He e'a te poki.
Nejmladší syn, Hotu 'Iti te Mata'iti, vstupuje a zdraví.
He uru te haŋupotu ko Hotu 'Iti te Mata'iti, he 'aroha.
Král se ptá: Kdo jsi?.
He 'ui mai te 'ariki: ¿Ko ai koe?.
Říká: To jsem já, Hotu 'Iti te Mata'iti, syn Hotu Matu'a.
He kī atu: Ko au, ko Hotu 'Iti te Mata'iti 'a Hotu Matu'a.
Král ho objímá a líbá na obě tváře.
He teki, he hoŋi i te kukumu, ararua pā'iŋa.
Král ví, že je to dobrý syn, silný syn.
He aŋi-aŋi e te 'ariki poki riva-riva, poki hio-hio.
Král říká: Nic tě nikdy nepostihne, milý Hotu 'Iti, milý te Mata'iti, synu Hotu Matu'a! Na Motu Tōremo v Hivě i ve tvé zemi jsou niuhi tapaka'i!.3
He kī te 'ariki: "¡'Ina koe e ko rava'a e Hotu 'Iti ē, e te Mata'iti 'a Hotu Matu'a ē! He niuhi tapaka'i 'i Motu Tōremo Hiva 'i to'u kāiŋa".
Král říká: Posaďte se tady, synové, k mé hlavě, k mým nohám a po mém boku.
He kī te 'ariki: Ka no-noho mai kōrua tā'aku ŋā poki, 'i tō'oku pu'oko, 'i tō'oku va'e, 'i te kao-kao.
Posadí se.
He no-noho.
Král říká jednomu z adoptivních synů: Jdi do Huareva pro poslední vodu, kterou kdy vypiji. Až tu vodu vypiji, zemřu.
He kī te 'ariki ki tā'ana mā'aŋa hāŋai tama'aroa: Ka oho koe ki Huareva4 ki te vai mouŋa mā'aku mo unu. Ana unu au i te vai era, he mate au.
Jde pro vodu a přinese ji. Vejde do domu a vodu tam nechá.
He oho, he to'o i te vai, he 'u-'utu i te vai, he ma'u, he oho ki roto ki te hare, he haka rere i te vai.
Král Hotu Matu'a říká: Pomozte mi napít se!.
He kī te 'ariki o Hotu Matu'a: ¡Ka haka unu mai!.
Když mu pomohli napít se, spolkl vodu do žaludku.
I haka unu era, he horo i te vai ki roto ki te manava.
Král znovu promlouvá: Ať vaše uši slyší má poslední slova; zavolám směrem k Hivě – k naší pravlasti a jejímu králi.
He kī haka 'ou te 'ariki: Ka haka roŋo mai to kōrua tariŋa ki tā'aku vānaŋa mouŋa; he raŋi au ki Hiva, ki te kāiŋa, ki te 'ariki.
Synové to oznámí všem.
He kī te ŋā poki ki te mahiŋo ananake.
Král volá směrem k Hivě: Ó, Kuihi a Kuaho! Zazpívejte mi hlasem kohouta z Ariaŋe!.
He raŋi te 'ariki ki Hiva: ¡E Kuihi, e Kuaha! ¡Ka haka 'o'oa 'iti-'iti mai koe i te re'o o te moa o Ariaŋe!.
Kohout zpívá. Kohoutův hlas doléhá z Hivy až do této země: 'O'oa take heu-heu.
He 'o'oa mai te moa, mai Hiva, ka tu'u rō mai te re'o o te moa ki te kāiŋa nei: 'O'oa take heu-heu.
Král umírá.
He mate te 'ariki.
To byla poslední slova krále Hotu Matu'a.
Vānaŋa mouŋa o te 'ariki o Hotu Matu'a.

1) V originále stojí mauŋa (kopec / hora / sopka), ale mělo by tam nejspíš být mouŋa (poslední).

2) „Blechy“ jsou míněny obrazně, ve stejném smyslu jako „kō'ura tere henua“ (blechy chodící po zemi), tedy my lidé, kteří chodíme po zemi. Král Hotu Matu'a tím myslí, že lidu Tu'u Maheka bude tolik, kolik je zrnek písku na Anakeně.

3) Niuhi je druh ryby, která je neobyčejně odvážná. Význam slova tapaka'i není znám. Zdá se, že král přirovnává svého nejmladšího syna k této odvážné rybě a říká, že se vyskytují v části Rapa Nui zvané Hotu 'Iti – v zemi přidělené tomuto synovi, který nese stejné jméno.

4) Huareva je místo mezi 'Akahaŋa a Vaihū, kde byla vykopána studna.

Král Tangaroa z Hivy, který připlul na Rapa Nui jako tuleň, a jeho bratr Hiro

Zaznamenal Fritz Felbermayer
V rapanujštině opravil a přepsal Paulus Kieviet v roce 2008
Do angličtiny přeložil Marcus Edensky v roce 2013

Tangaroa je postava, která se objevuje v několika polynéských kulturách. V rapanujských legendách vystupuje jako král z Hivy, který doplul do země Rapa Nui v podobě tuleně. Má bratra jménem Hiro. Oba bratři mají silné kouzelné schopnosti.

Česky
Rapa Nui
Král Tangaroa a jeho bratr Hiro žili v Hivě.
'I Hiva te nohoŋa o te 'ariki ko Taŋaroa rāua tō'ona taina ko Hiro.
Oba bratři měli manu.
Ararua taina e ai rō 'ā te mana.
Tangaroa měl převlek z rybích šupin, želví lebky a tulení kůže.
A Taŋaroa e ai rō 'ā te nua 'ūnahi ika, pakahera honu, e kiri pakia.
Hiro si oblékl převlek z ptačího peří.
A Hiro he uru i te nua huru-huru manu.
Oba bratři spolu každý den urputně bojovali.
Ararua taina me'e haka kē te rava tātake, te mahana te mahana.
Kdyby zvítězil Tangaroa, oceán by se rozbouřil.
Ana rē Taŋaroa, he rake-rake te vaikava.
Oceán se rozbouřil.
He ketu te vaikava.
Blýskalo se a hromy duněly.
He 'anapa te 'uira, he heruru te hatutiri.
Tangaroova moc patřila oceánu.
Te mana o Taŋaroa mo te vaikava.
Kdyby zvítězil Hiro, obloha by se vyjasnila.
Mo rē o Hiro, he ma'itaki te mahana.
Hirova moc patřila zemi.
Te mana o Hiro mo ruŋa i te henua.
Jednoho dne řekl Tangaroa Hirovi:
E tahi mahana he kī Taŋaroa ki a Hiro:
Vstoupím do oceánu jako tuňák. Vydám se do nové země a budu tam vládnout jako král.
He uru au ki roto i te vaikava pa he kahi. He oho au ki te henua e tahi mo 'ariki.
Bratr odpověděl:
He haka hoki atu te taina:
Nechoď do daleké země, nebo zemřeš.
'Ina koe ko oho ki te henua roa 'o mate rō.
Tangaroa řekl: Ne. Doplavu do té země, a pokud mě tam nebudou chtít, vrátím se ještě tentýž den.
He kī Taŋaroa: 'Ina. E tu'u nō ki rā henua mo oho e hoki mai 'anīrā nei 'ā, ana ta'e haŋa mai ki a au.
Hiro se rozzlobil a oba bratři spolu začali znovu bojovat.
He riri Hiro, he rake-rake haka 'ou ararua taina.
Tangaroa zvítězil.
I a Taŋaroa i rē ai.
Tangaroa vstoupil do vody a proměnil se v tuňáka.
He uru Taŋaroa ki roto i te vai, he haka riro pa he kahi.
Plaval k Pupku světa.
He kau ki Te Pito o te Henua.
Doplaval na místo, kde se proměnil v želvu.
E oho era i tano era te roa, he haka riro pa he honu.
Plaval dál. Když doplaval k Pupku světa, proměnil se v tuleně.
He kau haka 'ou, i tu'u era ki Te Pito o te Henua, he haka riro pa he pakia.
Přiblížil se k Hotu 'Iti a vplul (do zátoky) před Ahu Tongariki.
He hāhine a Hotu 'Iti, he tomo a mu'a o te Ahu Toŋariki.
Když vplul dovnitř, lidé se shromáždili na okraji oceánu.
I tomo atu era, he oho mai te taŋata he taka-taka 'i te tapa o te vaikava.
Zpráva byla poslána lidem z Tongariki a Poike.
He uŋa he hā'aki ki te taŋata o Toŋariki, o Pōike.
Zpráva byla poslána lidem z Tongariki. Byli přivoláni lidé z Orongo.
He uŋa he hā'aki ki te taŋata o Toŋariki, he ohu ki te taŋata o 'Ōroŋo.
Lidé z Tongariki řekli:
He kī te taŋata o Toŋariki:
Před ahu Tongariki vplul tuleň. Má tělo tuleně, ocas tuleně, hlavu člověka a ruce člověka.
Ku tomo 'ā te pakia a mu'a i te ahu Toŋariki. Hakari pakia, hiku pakia, pū'oko taŋata, rima taŋata.
Vytáhli ho na souš, aby ho zabili.
He to-toi mai ki 'uta mo tiŋa'i.
Tuleň zvolal:
He raŋi mai te pakia:
Nejsem tuleň. Nezabíjejte mě. Jsem král jménem Tangaroa.
Ta'e au he pakia. 'Ina ko tiŋa'i mai. He 'ariki au ko Taŋaroa.
Lidé jásali: Je to tuleň s lidským hlasem.
He vo'u te karaŋa 'i te taŋata: Pakia re'o taŋata.
Zabili ho kamenem a odtáhli do vnitrozemí.
He tiŋa'i hai mā'ea, he to-toi mai ki 'uta.
Vykopali velkou zemní pec.
He keri te 'umu ko tetu.
Rozdmýchali oheň a pec se rozhořela. Vložili tulení maso do jámy, aby se upeklo.
He puhi te 'umu, he tutu, he uru, he ta'o te kiko pakia.
Zemní pec zasypali hlínou.
He tanu te 'umu hai 'ō'one.
Dlouho čekali, než zemní pec otevřeli.
He tiaki ka roa te nohoŋa, he ma'oa te 'umu.
Viděli, že maso toho tuleně je stále syrové.
He u'i, e ora nō 'ā te kiko o tou pakia era.
Přenesli ho na jiné místo a znovu připravili zemní pec.
He ma'u ki te kona kē, he ta'o haka 'ou.
Když zemní pec otevřeli, viděli, že maso je skoro syrové. Neupeklo se.
I ma'oa era, he u'i, re'e-re'e 'ā te kiko. 'Ina kai 'ō'otu.
To místo dostalo jméno Re'e.
He nape ko Re'e.
Přenesli ho na další místo, aby ho upekli v zemní peci.
He tari haka 'ou mo ta'o 'i roto i te 'umu.
Počkali, až nadejde správný čas, a pak zemní pec odkryli.
He tiaki ka tano rō, he ma'oa te 'umu.
Podívali se a viděli, že se neupeklo. Maso bylo syrové, neupeklo se.
He u'i, kai 'ō'otu, 'i-'ino te kiko, kai 'ō'otu.
Místo, kde zemní pec připravili, dostalo jméno 'Ī-'ī.
He nape ko 'Ī-'ī te kona ta'o 'umu.
Pochopili, že se mýlili.
He aŋi-aŋi pē nei ē: ku hape 'ā rāua.
Řekli:
He kī te taŋata:
Teď je to opravdu jasné – byl to král. Byl to Tangaroa, ne tuleň; to maso se nedá upéct.
He aŋi mau 'ā pē nei ē: he 'ariki. Ko Taŋaroa, ta'e he pakia; te kiko kai 'ō'otu.
Když se Tangaroa do Hivy nevrátil, přišel sem Hiro Tangarou hledat.
I ta'e tu'u haka 'ou era Taŋaroa ki Hiva, he oho mai Hiro kimi i a Taŋaroa.
Díky svým dlouhým nohám došel k Pupku světa jen za sedm kroků.
'I te va'e ro-roa, e hitu nō rao haŋa i tu'u rō mai ai ki Te Pito o te Henua.
Když dorazil do této země, zvolal:
I tu'u era ki te henua nei, he ohu:
Kde je můj bratr Tangaroa?
¿'I hē tō'oku taina ko Taŋaroa?
Muži z Tongariki, Poike a Orongo se ukryli.
He kio te taŋata o Toŋariki, te taŋata o Pōike, te taŋata o 'Ōroŋo.
Postavil jednu nohu na zem.
He rao e tahi va'e a ruŋa i te henua.
Odcházel z Pupku světa.
He oho rō 'ai mai Te Pito o te Henua.
Byl tak velký, že když postavil nohu na zem, jeho hlava zastínila slunce.
He taŋata nui-nui, te va'e 'i ruŋa i te henua 'ā, te pū'oko ku poā 'ā ki te raŋi.
Hledal svého bratra, odešel a už se nikdy nevrátil.
He kimi he oho i te tō'ona taina, kai reva-reva haka 'ou mai.

Make-Make stvořil člověka

Zaznamenal Sebastian Englert
Vyprávěl Arturo Teao Tori
Do angličtiny přeložil Marcus Edensky v roce 2014

Toto je legenda o tom, jak bůh Make-Make stvořil člověka.

Česky
Rapa Nui
Make-Make byl sám; to nebylo dobré.
He noho Make-Make hokotahi nō, 'ina kai riva.
Uchopí nádobu s vodou a nahlédne do ní.
He to'o mai i te kaha vai, he u'i a roto a te kaha vai.
Make-Makeův stín vstoupil do vody.
He o'o te kohu o Make-Make ki roto ki te vai.
Make-Make viděl, jak stín jeho tváře vstoupil do vody.
He u'i Make-Make ko tō'ona kohu 'āriŋa ku o'o 'ā ki roto ki te vai.
Make-Make zdraví a říká svému stínu: „Buď zdráv, příteli! Jak jsi krásný, právě jako já.“
He kī Make-Make, he 'aroha ki tō'ona kohu: "¡'Auē repa hē! Ka ma'itaki koe ki a au".
Make-Makeovi usedl na pravé rameno pták.
He papakina mai te manu ki te hoto mata'u o Make-Make. He veveri Make-Make, he u'i me'e ŋutu me'e karā, me'e huru-huru.
Make-Make se polekal a uviděl, že je to bytost se zobákem, křídly a peřím.
He veveri Make-Make, he u'i me'e ŋutu me'e karā, me'e huru-huru.
Make-Make spojil ptáka se stínem a nechal ho odletět.
He to'o mai e Make-Make, he haka piri, he haka rere.
Make-Make se posadil a přemýšlel o tom, jak stvořit člověka, aby se mu podobal, aby měl hlas a aby mluvil.
He noho, he mana'u Make-Make mo aŋa i te taŋata, mo tu'u pē ia, mo rere mai o te re'o, mo vāna-vanaŋa.
Make-Make oplodnil skály, ale nedopadlo to dobře – byl to nezdar.
He tuki Make-Make ki roto ki te mā'ea: 'ina kai riva-riva; iho-iho kiko mea, me'e rake-rake.
Oplodnil znovu – tentokrát vodu. Vznikla z toho ryba paroko.
He tuki haka 'ou ki roto ki te vai; i ava, i pāro-paroko.
Oplodnil znovu – tentokrát půdu. Zrodil se člověk.
He tuki haka 'ou Make-Make ki te 'ō'one rapo; he poreko mai te taŋata.
Make-Make viděl, že výsledek je dobrý.
He u'i Make-Make ku riva-riva 'ā.
Make-Make se podíval pozorněji a uvědomil si, že výsledek nestačí, protože člověk je sám.
He u'i haka 'ou Make-Make kai riva-riva i horeko.
Uložil člověka ke spánku ve svém domě.
He haka ha'uru i te taŋata 'i roto i te hare.
Když spal, přišel bůh Make-Make a oplodnil žebra na levé straně.
Ki ha'uru he oho atu te 'Atua a Make-Make, he tuki ki roto ki te kava-kava maui.
Zrodila se žena.
He poreko mai te vi'e.
Make-Make řekl: „¡Vivina, vivina, haka piro e ahu ē!“.
He kī a Make-Make: "¡Vivina, vivina, haka piro e ahu ē!".