
Legendy a mytologie
Ústní tradice na Rapa Nui stírá úhledné západní kategorie – eposy o putování, soupeřící klany i příběhy z doby ptačího muže se uchovávají jako 'a'amu. Čtěte je jako paměť domorodého lidu, ne jako data z učebnice.
Na této stránce
Na Velikonočním ostrově se příběhy předávaly ústně z generace na generaci. Historie se mění v legendu a legenda v mýtus. Všechna tato různá slova, která pro tyto věci dnes máme, vyjadřuje rapanujština jediným slovem – 'a'amu. Pochybovat o pravdivosti některých z těchto příběhů je moderní jev. Než na Velikonoční ostrov dorazila dnešní společnost, byly všechny považovány za skutečné události minulosti.
| Legenda | Popis | Jazyk |
|---|---|---|
| Události, které předcházely odchodu na Rapa Nui | Méně známá legenda o tom, proč rapanujští osadníci opustili svůj původní domov. | Česky |
| Haumakův sen | Král Hotu Matu'a uprchl z Hivy, aby hledal novou zemi. | Česky |
| Hanau 'E'epe | Příchod a vyhlazení druhé vlny přistěhovalců na Rapa Nui. | Česky & Rapa Nui |
| Moai kava-kava | Král Tu'u Ko Ihu a dřevěné sošky moai. | Česky & Rapa Nui |
| Smrt Hotu Matu'a | Poslední činy Hotu Matu'a. | Česky & Rapa Nui |
| Tangaroa a Hiro | Král Tangaroa z Hivy, který doplul na Rapa Nui v podobě tuleně. | Česky & Rapa Nui |
| Make-Make stvořil člověka | Legenda o tom, jak vznikl člověk. | Česky & Rapa Nui |
Události, které předcházely odchodu na Rapa Nui
Následující méně známá legenda vypráví o událostech, které vedly k tomu, že král Hotu Matu'a a jeho lid (později známý jako Hanau Momoko) uprchli ze svého domova, zde nazývaného Marae Toe Hau, který byl součástí země Hiva.
Zaznamenal ji William J. Thomson z lodi USS Mohican během 11denního pobytu na Rapa Nui v roce 1886. Thomsonova zpráva o ostrově nazvaná Te Pito Te Henua Or Easter Island
vyšla poprvé v roce 1891.
Buď vypravěč, nebo tlumočník si spletl světové strany, když tvrdil, že osadníci přišli ze země ve směru vycházejícího slunce (z východu) – v tomto směru totiž neleží žádné souostroví, z něhož by mohli pocházet. Navíc jiné legendy obvykle uvádějí, že Hiva ležela ve směru zapadajícího slunce (na západě).
...(Tradice praví,) že Hotu Matu'a a jeho družina přišli ze souostroví ležícího směrem k vycházejícímu slunci a ta země se jmenovala Marae Toe Hau, což doslova znamená pohřebiště
. V té zemi bylo podnebí tak nesnesitelně horké, že lidé na následky horka někdy umírali, a v určitých obdobích rostliny a vše, co rostlo, spalovalo a scvrkávalo žhnoucí slunce.
Okolnosti, jež vedly k vystěhování, se vyprávějí takto: Hotu Matu'a nastoupil po svém otci, mocném náčelníkovi, avšak jeho vláda v rodné zemi trvala vlivem souhry okolností, nad nimiž neměl moci, jen velmi málo let. Jeho bratr Machaa se zamiloval do dívky proslulé svou krásou a půvabem, avšak na scéně se objevil sok – Oroi, mocný náčelník sousedního klanu. Jak je ženskému pohlaví vlastní ve všech dobách a pod všemi nebesy, pohrávala si tato snědá kráska s city svých nápadníků a ukázala se vrtkavou. Když byla přinucena vybrat si mezi nimi, prohlásila, že se provdá za Oroie, dokáže-li svou lásku poutí kolem ostrova, přičemž bylo stanoveno, že musí jít bez ustání, aniž by se ve dne či v noci zastavil k jídlu či odpočinku, dokud ostrov neobejde. Byli vybráni sluhové, kteří měli nést jídlo na cestu, a Oroi se vydal na pouť, prvních několik mil doprovázen svou snoubenkou, jež mu při loučení slíbila, že až do jeho návratu nebude myslet na nic jiného než na něj. Ještě téhož večera však nestálá žena uprchla se svým druhým milým, Machaaem. Oroi se o tom dozvěděl, až když dorazil na vzdálený konec ostrova; poté se vrátil rovnou domů, kde uspořádal velkou hostinu a svolal na ni všechny válečníky svého klanu. Vylíčil jim potupu, jíž se mu dostalo, a všichni přítomní složili přísahu, že nespočinou, dokud Hotu Matu'a a celá jeho rodina nebudou zabiti.
Zdá se, že Machaa byl muž rozvážný, a když viděl, že se schyluje k zoufalému střetu, nalodil se se šesti vybranými druhy a svou nevěstou na velkou dvojitou kánoi a s hojnými zásobami odplul v noci hledat vlídnější kraj. Prý se mu zjevil velký duch Make-Make a oznámil mu, že popluje-li směrem k zapadajícímu slunci, nalezne velký neobydlený ostrov. Země se objevila na obzoru poté, co byli na moři dva měsíce, a kánoe přistála na jižní straně ostrova. Druhého dne po příjezdu našli na pobřeží nedaleko Anakeny želvu a jeden z mužů zahynul úderem její ploutve, když se ji snažil obrátit. Dva měsíce poté, co přistáli na ostrově, připluly dvě kánoe s Hotu Matu'a a jeho družinou čítající tři sta lidí.
Machaaův útěk Oroiův hněv neukojil a válka na život a na smrt pokračovala, dokud Hotu Matu'a, poražen ve třech velkých bitvách, nebyl zahnán do krajní tísně. Zdrcen svým neštěstím a přesvědčen, že ho nakonec jistě čeká zajetí a smrt, rozhodl se uprchnout z ostrova Marae Toe Hau, a dal proto zásobit a připravit na dlouhou plavbu dvě velké kánoe, 90 stop dlouhé a 6 stop hluboké. V noci před další bitvou odpluli s tím, že jejich kompasem bude zapadající slunce.
Zdá se, že Oroi chystaný útěk Hotu Matu'a na poslední chvíli odhalil a tento čilý jedinec se v přestrojení za sluhu propašoval na palubu jedné z kánoí. Po příjezdu na ostrov se ukryl mezi skalami u Orongo a dál se mstil tím, že vraždil každého nechráněného člověka, který mu přišel do cesty. Tento zajímavý stav věcí trval několik let, Oroi však byl nakonec chycen do sítě, kterou po něm hodil Hotu Matu'a, a ubit k smrti.
Haumakův sen
Hivou burácel chaos a ostrov se chystal rozlomit. Nastala noc a kněz Haumaka nechal ve spánku svého ducha volně letět hledat novou zemi. Z dálky spatřil hranice mraků nad oceánem [když po moři hledáte ostrov, jako první uvidíte mraky, které se nad ním tvoří]. Viděl mlhu stoupající zespodu. Přistál mezi hranicemi mraků a řekl: Tady je dobré místo, kde může žít král
.
Haumakův duch pokračoval. Spatřil tři ostrůvky u hlavního ostrova a řekl: Ach, tady jsou ostrůvky – Motu Nui, Motu 'Iti a Motu Kao-Kao. To jsou lidé z dávných časů, kdy žili Ta'aŋa a Haumaka z Hivy
.
Vystoupal na Pū Mahore a řekl: Toto je Pū Mahore Haumaky z Hivy
. Duch dorazil na vrchol, ucítil osvěžující vítr vanoucí zdola ze sopečného kráteru a řekl: Toto je Puku 'Uri [„Černá skála“] Haumaky z Hivy
.
Duch kráčel dál a pojmenovával místa na ostrově. Došel ke kopci uprostřed a řekl: Toto je pupek této země, na vrcholu tohoto kopce
. Vystoupil na vrchol kopce. Rozhlédl se, nechal oči putovat po zemi a řekl: Toto je Ma'uŋa Terevaka [„Kopec plující lodi“]. To jméno nepochází od plavby lodi. Když člověk vystoupí na vrchol tohoto kopce, právě tohle uvidí, neboť lodí jsou naše oči, jsme to my
.
Duch se vrací do Hivy a Haumaka se probouzí. Posílá vzkaz těmto mužům: 'Ira, Rapareŋa, Mako'i, U'uri, Ku'u-Ku'u z Huatavy, Riŋi-Riŋi z Huatavy a Nonoma z Huatavy. Shromáždí se u Haumaky a on jim řekne: Jděte hledat zemi, kde může žít král, na dalekém obzoru, kde je země zahalena v mlze pod mraky
.
Sedm průzkumníků se vydalo hledat novou zemi. Jen krátce nato je následoval jejich král Hotu Matu'a se zbytkem svého lidu. Když král připlouval, sedm průzkumníků, kteří už zemi prozkoumali, mu poradilo nejlepší místo k přistání – širokou pláž. Tato pláž pak dostala jméno Haŋa rau o te 'ariki – Králova zátoka
a král na ní postavil svůj první dům.
Příchod a vyhlazení Hānau 'E'epe
Zaznamenal Sebastián Englert
V rapanujštině opravil a přepsal Paulus Kieviet v roce 2008
Do angličtiny přeložili Marcus Edensky a Maria Teresa Ika Pakarati v roce 2012
Odkud ti muži přišli? Ušní lalůček je nápadný:hānau 'e'epepro délku ušního lalůčku!
¿O hē te taŋata era? 'Ai te 'epe:hānau 'e'epe'o 'epe ro-roa!
Nechceme.
'Ina kai haŋa mātou.
Jak se dostat k hānau 'e'epe?
¿Pē hē ana rava'a mai i te hānau 'e'epe?.
Pozorně mě sledujte; když budu sedět a šít vak, budou spát; pošlete vpřed válečníky.
E u'i atu te mata ki a au; ana noho mai au, ana raraŋa mai au i te kete, ku ha'uru 'ā (te hānau 'e'epe); ka oho atu te tau'a.
Platí.
Přiveďte válečníky zezadu, přiveďte válečníky z boku, od Te Hakarava, přiveďte válečníky z druhé strany, od Mahatua; setkali se uprostřed.
¡Orro, orro, orro!.
¡Orro, orro, orro!.
Nechte tohoto přistěhovalce utéct, ať má jeho lid potomky!
Ka haka rere atu te hō'ou mo haka rahi o tō'ona o te mahiŋo!.
Král Tu'u Ko Ihu a moai kava-kava
Zaznamenal Sebastián Englert
V rapanujštině opravil a přepsal Paulus Kieviet v roce 2008
Do angličtiny přeložil Marcus Edensky v roce 2013

Až na krále Hotu Matu'a zůstává většina králů Velikonočního ostrova dosti anonymní. Král Tu'u Ko Ihu je výjimkou. Nejvíce proslul tím, že vymyslel takzvané moai kava-kava (žebrové moai
) – dřevěné nahé sošky s vystouplými kostmi. Toto je legenda o tom, jak se to všechno stalo.
Probuďte se, král spatřil vaše ubohá těla.
Ka 'ara kōrua, ku tike'a 'ā to kōrua ika kino e te 'ariki.
Probuďte se, vy spáči!.
¡Ka 'ara, rava hā'uru kē, kōrua!.
Co je?
¿Pē hē rā?.
Tu'u Ko Ihu spatřil vaše ubohá těla.
Ku tike'a 'ā to kōrua ika kino e Tu'u Ko Ihu.
Buď zdráv, ó králi! Vítej, ó králi!
¡'Auē te 'ariki ē! ¡Ka oho mai e te 'ariki ē!.
I vy buďte zdrávi, milí přátelé!.
¡Ko kōrua 'ā, ko māhaki!.
Co jsi našel, když jsi sem přišel?
¿Pē hē ta'a me'e piri, i oho mai ena koe?.
Nic.
'Ina.
Buď zdráv, milý králi, vítej!.
I vy buďte zdrávi, chlapci, pojďte blíž!
¡Ko kōrua 'ana ko ŋā kope, ka oho mai!.
Aj, aj, aj, aj; to, co víš!
Ne, nic nevím.
'Ina, 'ina he me'e ma'a.
Opravdu jsi nic nenašel, ó králi, když jsi sem přišel?
¿'Ina 'ō he me'e piri ki a koe e te 'ariki ē, i oho mai ena koe?.
Ne.
'Ina.
Vítej, milý králi!
¡Ka oho mai, 'auē te 'ariki ē!.
I vy buďte zdrávi.
Ko kōrua 'ana.
Nepotkal jsi žádné druhy, když jsi sem přišel?
¿'Ina ŋā io i piri atu ki a koe, i oho mai ena e te 'ariki ē?.
Ne.
'Ina.
Neviděl naše ubohá těla.
'Ina kai tike'a to tātou ika kino.
Buď zdráv, milý králi! Vítej zpět ze své země, z Tore Tahuna!
¡'Auē te 'ariki ē, e Tu'u Ko Ihu ē, ka oho mai mai to'u kāiŋa, mai Tore Tahuna!.
I vy buďte zdrávi, milí lidé!
¡Ko kōrua 'ā, ka oho mai, 'auē, te mahiŋo ē!.
Nikoho jsi nepotkal, milý králi?
¿'Ina 'ā me'e i piri ki a koe e te 'ariki ē?.
Ne.
'Ina.
Neviděl ubohá těla Hitiraua a Nuko te Maŋō; odejděme z tohoto místa.
'Ina kai tike'a te ika kino o Hitirau, o Nuko te Maŋō; matu tātou ki oho rō.
Hej, milý králi, přijmi to a jez!.
Vítejte, přítelkyně, vy krásné a čistého srdce!
I ty buď zdráv, králi.
Ko te 'ariki 'ana.
Kam jdete, přítelkyně?
¿Ki hē kōrua ko ŋā kope?.
K tobě, ó králi!.
Jak se jmenujete?.
¿Ko ai to kōrua 'īŋoa?.
Jsem Pa'a-pa'a Hiro.
Au ko Pa'a-pa'a Hiro.
Pa'a-pa'a Kiraŋi.
Pa'a-pa'a Kiraŋi.
To'o Tahe Turu mai te Raŋi.
Ko To'o Tahe Turu mai te Raŋi.
Tohle musí jít se mnou; polijte to vodou!
¡Ka oho te me'e era ka pū-pū [txt: pūpú "rociar" - should this be rū-rū, or pī-pī?] hai vai!.
Dům, kde se sochy moai učí chodit.
Ko te hare haka ha'ere mōai.
Smrt krále Hotu Matu'a
Zaznamenal Sebastián Englert
V rapanujštině opravil a přepsal Paulus Kieviet v roce 2008
Do angličtiny přeložil Marcus Edensky v roce 2013
Te Vare te Reiŋataki.
Te Vare te Reiŋataki.
Pojďte blíž, umírám.
Ka oho mai kōrua ananake, he mate au.
Kdo jsi?.
¿Ko ai koe?.
To jsem já – Tu'u Maheke.
Ko au nei, ko Tu'u Maheke.
Nic tě nikdy nepostihne, můj prvorozený! Mnoho je písku na Anakeně, ve tvé zemi. Mnoho je blech ve tvé zemi.2
¡'Ina koe e ko rava'a, e te 'atariki ē! 'One nui 'i 'Anakena, 'i tō'ou kāiŋa, kō'ura nui 'i tō'ou kāiŋa.
Kdo jsi?.
¿Ko ai koe?.
To jsem já, Miru te Matanui, syn Hotu Matu'a.
Nic tě nikdy nepostihne, abys mohl pečovat o svůj lid.
'Ina koe e ko rava'a, mo rō'ou o tō'ou mahiŋo.
Kdo jsi?.
¿Ko ai koe?.
To jsem já, Tu'u te Matanui, syn Hotu Matu'a.
Ko au nei, ko Tu'u te Matanui 'a Hotu Matu'a.
Nic tě nikdy nepostihne. Mnoho je oblázků v Hanga Tepau, mnoho je mušlí v Te Hue..
'Ina koe e ko rava'a, kī-kiri nui 'i Haŋa Tepau, pipi nui 'i Te Hue.
Kdo jsi?.
¿Ko ai koe?.
To jsem já, Hotu 'Iti te Mata'iti, syn Hotu Matu'a.
Ko au, ko Hotu 'Iti te Mata'iti 'a Hotu Matu'a.
Nic tě nikdy nepostihne, milý Hotu 'Iti, milý te Mata'iti, synu Hotu Matu'a! Na Motu Tōremo v Hivě i ve tvé zemi jsou niuhi tapaka'i!.3
Posaďte se tady, synové, k mé hlavě, k mým nohám a po mém boku.
Ka no-noho mai kōrua tā'aku ŋā poki, 'i tō'oku pu'oko, 'i tō'oku va'e, 'i te kao-kao.
Jdi do Huareva pro poslední vodu, kterou kdy vypiji. Až tu vodu vypiji, zemřu.
Ka oho koe ki Huareva4 ki te vai mouŋa mā'aku mo unu. Ana unu au i te vai era, he mate au.
Pomozte mi napít se!.
¡Ka haka unu mai!.
Ať vaše uši slyší má poslední slova; zavolám směrem k Hivě – k naší pravlasti a jejímu králi.
Ka haka roŋo mai to kōrua tariŋa ki tā'aku vānaŋa mouŋa; he raŋi au ki Hiva, ki te kāiŋa, ki te 'ariki.
Ó, Kuihi a Kuaho! Zazpívejte mi hlasem kohouta z Ariaŋe!.
¡E Kuihi, e Kuaha! ¡Ka haka 'o'oa 'iti-'iti mai koe i te re'o o te moa o Ariaŋe!.
'O'oa take heu-heu.
'O'oa take heu-heu.
1) V originále stojí mauŋa (kopec / hora / sopka), ale mělo by tam nejspíš být mouŋa (poslední).
2) „Blechy“ jsou míněny obrazně, ve stejném smyslu jako „kō'ura tere henua“ (blechy chodící po zemi), tedy my lidé, kteří chodíme po zemi. Král Hotu Matu'a tím myslí, že lidu Tu'u Maheka bude tolik, kolik je zrnek písku na Anakeně.
3) Niuhi je druh ryby, která je neobyčejně odvážná. Význam slova tapaka'i není znám. Zdá se, že král přirovnává svého nejmladšího syna k této odvážné rybě a říká, že se vyskytují v části Rapa Nui zvané Hotu 'Iti – v zemi přidělené tomuto synovi, který nese stejné jméno.
4) Huareva je místo mezi 'Akahaŋa a Vaihū, kde byla vykopána studna.
Král Tangaroa z Hivy, který připlul na Rapa Nui jako tuleň, a jeho bratr Hiro
Zaznamenal Fritz Felbermayer
V rapanujštině opravil a přepsal Paulus Kieviet v roce 2008
Do angličtiny přeložil Marcus Edensky v roce 2013
Tangaroa je postava, která se objevuje v několika polynéských kulturách. V rapanujských legendách vystupuje jako král z Hivy, který doplul do země Rapa Nui v podobě tuleně. Má bratra jménem Hiro. Oba bratři mají silné kouzelné schopnosti.
Vstoupím do oceánu jako tuňák. Vydám se do nové země a budu tam vládnout jako král.
He uru au ki roto i te vaikava pa he kahi. He oho au ki te henua e tahi mo 'ariki.
Nechoď do daleké země, nebo zemřeš.
'Ina koe ko oho ki te henua roa 'o mate rō.
Ne. Doplavu do té země, a pokud mě tam nebudou chtít, vrátím se ještě tentýž den.
'Ina. E tu'u nō ki rā henua mo oho e hoki mai 'anīrā nei 'ā, ana ta'e haŋa mai ki a au.
Před ahu Tongariki vplul tuleň. Má tělo tuleně, ocas tuleně, hlavu člověka a ruce člověka.
Ku tomo 'ā te pakia a mu'a i te ahu Toŋariki. Hakari pakia, hiku pakia, pū'oko taŋata, rima taŋata.
Nejsem tuleň. Nezabíjejte mě. Jsem král jménem Tangaroa.
Ta'e au he pakia. 'Ina ko tiŋa'i mai. He 'ariki au ko Taŋaroa.
Je to tuleň s lidským hlasem.
Pakia re'o taŋata.
Teď je to opravdu jasné – byl to král. Byl to Tangaroa, ne tuleň; to maso se nedá upéct.
He aŋi mau 'ā pē nei ē: he 'ariki. Ko Taŋaroa, ta'e he pakia; te kiko kai 'ō'otu.
Kde je můj bratr Tangaroa?
¿'I hē tō'oku taina ko Taŋaroa?
Make-Make stvořil člověka
Zaznamenal Sebastian Englert
Vyprávěl Arturo Teao Tori
Do angličtiny přeložil Marcus Edensky v roce 2014
Toto je legenda o tom, jak bůh Make-Make stvořil člověka.